Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePoprava
01. 05. 2003
35
0
2330
Autor
cekanka_ucekana
Pamatuješ na ty patetický kecy?
Na ty dlouhý rozhovory
Jejichž jediným tématem bylo
Miluju tě
Ne, já tebe miluju mnohem víc?
Vplynula jsem do tebe
Jako kyslík
Tak lehce a přirozeně
Rozpustila jsem se v tobě
Zasnoubila jsem se s každou molekulou tvýho já
Jedna duše
Jedno srdce
Teď stojím na pranýři
Za lásku
Za oddanost
Za to, že jsem ti to všecko žrala
Jsem blázen
Zešílela jsem tou hanbou
A strašně mi chybíš
A tak se modlim k Bohu
Ačkoliv nevěřim
A vzývám mocnosti pekelné
Ačkoliv se bojim
Aby mi poslali někoho
Kdo mi bude lhát stejný lži
Don´t_worry
01. 05. 2003cekanka_ucekana
01. 05. 2003cekanka_ucekana
01. 05. 2003Don´t_worry
01. 05. 2003cekanka_ucekana
01. 05. 2003Don´t_worry
01. 05. 2003cekanka_ucekana
01. 05. 2003
Vplynula jsem do tebe
Jako kyslík
Tak lehce a přirozeně
Rozpustila jsem se v tobě
Zasnoubila jsem se s každou molekulou tvýho já
******
Čekanko, chodim sem číst jen tebe, víš to?
cekanka_ucekana
01. 05. 2003
Protože mě ta tvoje zraněná dušička oslovuje. Jsem z tebe vždycky trošku smutnej, ale taky mám naději, že když jsem potkal tebe tady, tak někdy třebas potkám nějakou takovou někde v tramvaji :-)
cekanka_ucekana
01. 05. 2003cekanka_ucekana
01. 05. 2003
Jako báseň - nic moc.
Jako příběh - lepší.
Pro linku důvěry - vynikající.
Ne, neber mne prosím vážně, Čekanko.
Jen kroutím hlavou nad nekonečnou holčičí naivitou :-)
Na tvé básni mne zaujal poslední odstavec, ten má šmrnc.