Majolenka a hrad

Majolenka a hrad

Byla jedna tuze citlivá dívenka Majolenka. Chodila bosky po cestách na tomto krásném, ale tvrdém světě a často cítila, jak jí kameny na cestě rozdírají  citlivé nohy.

 Jednou se proto rozhodla uhnout z horké, sluncem rozpálené kamenité cesty  na lesní cestu, vystlanou mechem a chladivou hlínou. To vám byla příjemná změna! Majolenka  spokojeně  šlapala po úzké  cestičce a ta ji vedla hlouběji do lesa. Brzy  dívenka stanula před  starým hradem. Vypadal trochu ponuře, ale vyzařoval z něj  i klid.

Majolenka tedy otevřela staré těžké dveře a  vešla dovnitř. Prošla přes jedno nádvoří, přes druhé a všude bylo liduprázdno,  ale také klid a mír. Začínalo se jí to líbit. Nakonec skončila  ve vysoké věži. Ve věži bylo absolutní ticho, chládek a mírně šero. Majolenka si vzpomněla na tvrdou pálivou cestu , na odřených chodidlech ji to ještě píchlo a tu se rozhodla, že  zůstane tady.  Žádné další trápení, jen klid, mír a bezpečí.

A tak se stalo. Tvrdé zdi a chládek byly výborné pro pocit bezpečí, ale po  nějaké době začalo být Majolence trochu smutno a nudno. Byla  tu celou dobu sama, v bezpečí, ale sama. Začala se rozhlížet , čím by si  zpestřila život ve své věži, když tu spatřila až nahoře  v otvoru ve střeše prosvítat sluneční paprsek.

A hned si vzpomněla  na  sluníčko, uvědomila si , co jí schází. Zahleděla se upřeně  na paprsek a on se přiblížil k ní. Usmála se na něj  a on ji pohladil. Zkusila se ho něžně dotknout a on ji zahalil jako zářivý plášť. Pocítila jeho mocnou ochranu a už  se nebála  být  sama sebou.

Postavila se  zpříma , usmála se  a náhle  pozorovala, jak se  věž kolem ní kámen po kameni rozpadá. Brzy stála na krásné prosluněné mýtince uprostřed lesa. Zhluboka se nadechla lesního vzduchu a vydala se odvážně znovu na cestu. Kameny na ní byly stále, ale  ve svém zářivém plášti je Majolenka dokázala překročit bez velké bolesti.

Jak se  Majolenka učila kráčet  bezpečně po náročné cestě, tak se její plášt pomalu  vytrácel. Nakonec z něj zbyl jen malý zářivý paprsek v jejím srdci. Občas probleskuje i v jejích očích, už jste ho někdy viděli?