Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKolibřík
17. 05. 2003
0
0
2047
Autor
kolybřík
Kdo je potichu, hodně uvidí .............
květina se zarděla.
Co to ?
Pssssst !!!
Ani muk !
Kolibřík k nám přiletěl.
Zobáček zanořuje do květu hluboko,
nektar saje, celý se směje,
ano, ano,
vždyť ten nejvzácnější nápoj pije,
bohové mu nápoj kradou,
do svých pohárů jej lijou,
nektar je ale Kolibříka !
Na květinu usedl,
ani se neohnula.
Jen když vítr vane,
houpe se a směje.
Bohové potichu našlapují
a z květin kousky nektaru
potají uždibují,
bojí se, že by kolibříka vyplašili.
Psssssst !!!
Ani muk !!
Kolibřík k nám přiletěl.
Forma ti hodne ujela... na te myslence by se dalo postavit neco mnohem lepsi...
Myšlenka je velice originální, líbí se mi i pointa, ale asi bych se odprostila od rýmů. Nesedí mi, když se rýmují dvě slovesa ve stejných mluvnických kategoriích.