Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Vojna

25. 05. 2003
0
0
639
Autor
Rachelinka

Myslím, že ty jsi smyslem mého života

Proč mě ale tíží tak strašná samota?

Já už to tady bez tebe nemůžu snést

Za co to mám? Je to snad nějaký trest

 

Je to měsíc, co jsi do vlaku nastoupil

A tehdy do mě strašný smutek vstoupil

Naposledy ses mi podíval do očí

A tam to zrovna všechno končí

 

Čekám, kdy se mi zase objevíš

Jak moc mi chybíš, to ani nevíš

Chci aby ses mi vrátil zase zpátky

Proč je život tak strašně krátký?

 

Při pomyšlení na tebe někdy pláču

A při tvém dopise zase radostí skáču

Jsou to velmi propletené pocity

Pro mě jedinou láskou, jsi ty

 

Doufám, že se mi konečně vrátíš


mhm...

neblbněte, to jistě není myšleno vážně. je to skvělá a brilantní analýza :)))))

Wopi
25. 05. 2003
Dát tip
O hlubší kritiku nestůj. Sebevětší intenzita citu bohužel nezaručuje literární kvalitu...

Krel
25. 05. 2003
Dát tip
no...doopravdy ani ne...ale toho dotyčného to určitě potěší:-)

katugiro
25. 05. 2003
Dát tip
jemu asi udělá radost, ale rýmy a náplní to moc poetické není... :)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru