Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVojna
25. 05. 2003
0
0
639
Autor
Rachelinka
Myslím, že ty jsi smyslem mého života
Proč mě ale tíží tak strašná samota?
Já už to tady bez tebe nemůžu snést
Za co to mám? Je to snad nějaký trest
Je to měsíc, co jsi do vlaku nastoupil
A tehdy do mě strašný smutek vstoupil
Naposledy ses mi podív
al do očíA tam to zrovna všechno končí
Čekám, kdy se mi zase objevíš
Jak moc mi chybíš, to ani nevíš
Chci aby ses mi vrátil zase zpátky
Proč je život tak strašně krátký?
Při pomyšlení na tebe někdy pláču
A při tvém dopise zase radostí skáču
Jsou to velmi propletené pocity
Pro mě jedinou láskou, jsi ty
Doufám, že se mi konečně vrátíš
průser_mračen
11. 06. 2003průser_mračen
10. 06. 2003
O hlubší kritiku nestůj. Sebevětší intenzita citu bohužel nezaručuje literární kvalitu...