Šeď

Šeď


Čas
Nezbytný společník tvého bytí
Čas
Dech
Tep
To vše tě vyplňuje
A v tom nepřehledném zmatku
se zmítá duše
Duše opuštěné dívky
Opuštěné?
Vždyť nikdy nebyla nalezena
Pochybuji zdali vůbec je
nebo byla

Zády opřená o otlučenou hřbitovní zeď přemýšlí
Dlaní hladí tu kamennou krásu
A touží s ní splynout
Být stará milion let
Být šedým chladným kamenem
a dívat se na hřbitovní kříže
na malé a velké rakve
Pozorovat půlnoční reje mrtvých
Celou svou duší vnímat krásu
a neštěstí lidí
Smrt
Pochopit smrt a její zákony
Být součástí něčeho
Zapadat do celku
Vědět, že beze mne by..

Zase ty hloupé iluze
Vždyť i kámen se dá nahradit...

A slzy
Stékají po zdi
A kameny je žíznivě vpíjejí

Konečně

Kámen pohltil můj smutek
a já odcházím....