Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

nikdo nás..

26. 05. 2003
3
0
1035
Autor
poblito

Seděli jsme tam..

já a ty..

dvě semínka písku..

ze dna planety..

 

..seděli jsme tam

a nikdo z nás..

neměl chuť na věty..

 

zahalení v rouchu..

polední únavy..

ty jsi honil mouchu..

a já chytal rány do hlavy..

 

..ach to srdce..

 

dolů a nahoru..

bolí a nebolí..

lavičky dřevěné..

a kolem topoly..

 

a kolem topoly..

ty nikdo neskolí..

drží se za ruce..

 

  Dvě prasklá zrcátka..

v bezedném prostoru..

Nikdo nás neslyšel..

nikdo nás neviděl..

 

 

 

nikdo nás nikdy neslyšel...

nikdo nás nikdy neviděl…

:(


POMNĚNKAa
24. 08. 2003
Dát tip
zajímavé!

Bernadeta
30. 05. 2003
Dát tip
Teda mně se to líbí, má to atmosféru***

něčim je to takový hodně tajemný, asi tim nikdo nás nikdy neviděl, i když to tajemno z toho dejchá od začátku, ale zase něčim je to divný, asi nemám fakt ráda básničky, co se chtěj rýmovat :-)

Tesci
26. 05. 2003
Dát tip
Akorád že ta moucha nějak nevyšla:)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru