Osoba

Osoba

Vítr fouká skrz údolí,

z kopce na mě někdo čumí.

Ta osoba mi není známá,

možná civí do neznáma.

Je to možná moje známá,

z dálky vypadá jak vážná.

Jestli je to však můj známý,

nemůže mi být neznámý,.

Ta osoba hledí dál,

já nervózní tam stál.

Můj pohled však míří k němu,

kdo to je si nevzpomenu.

Možná se však neznáme,

jen na sebe civíme,

Myšlenky se v hlavách honí,

nikoho však nic nebolí.

Sami v sebe věříme,

problémy nevyhledáváme.

S každým se dá přeci vyjít,

a člověk nemusí z cesty sejít,

Toleruj své okolí,

nic tě přeci nebolí,.

Sám o sebe se starej,

po věcích druhých nepátrej.

O problémy nestojím,

rady tvé se já držím.

Nech druhé lidi v klidu žít,

oni tě také nechají být.