Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Pomalu, ale jistě!

28. 05. 2003

1334

Autor

Peggy

POMALU otočím hlavu směrem, kde po mém boku bývalo tvé místo. Usměju se (trochu nuceně) a sundám cedulku: Obsazeno!

POMALU mi mrznou konečky prstů,
                když tě s nima jemně hladím po hrudi.
                                 POMALU ti pro mě přestává být srdce
                                  a nikdo kromě nás to nevidí.
POMALU nám dochází zásoby smíchu,
                 a přitom bych neřekla, že sme si ho vysmáli.
                                 POMALU zapomínám, jaký to kdysi bylo
                                  a co jsme si spolu všechno prožili.
POMALU si zanáším plíce dehtem,
                 snad abych zaplnila to prázdno na duši.
                               POMALU mi dochází, že to nemá cenu
                                  a že nám to spolu stejně nesluší!