Krásná cizí žena

 

Petr Fryzelka

 

Krásná květino z rána rozkvetlá, co otevírá svůj květ barevný,

po jejíchž lístkách kapka rosy stéká, pomalu po stonku zeleném,

jak po tvém krku nádherném,

tvé krásné rudé rty září, jak růže když se v ní sluneční paprsky odráží.

 

Já miluji tvůj úsměv, jenž dokáže mne vždy rozehřát,

já díval bych se hodiny snad do tvých dvou krásných očí,

které jak zvědavé malé dítě, jenž neustále něco potřebu nového hledat má,

se na mne dívají.

 

Tvé krásné vlasy jemné, když hladím mezi prsty,

jak loďka ve vlnkách se v mých prstech ztrácejí, jemně klouzají, utíkají.

 

Chci být hodiny s tebou, chci se tě dotýkat,

já chci nenápadně, nenasytně tvou vůni parfému nosem nasávat,

chci tě po rukou hladit.

 

Jsem šťastný když jsem s tebou,

jsem smutný a sám v životě plném lidí, když tě vedle sebe nemám.

 

Usměv na tváři se rozjíždí, když tě v dáli vidím k tobě se blížím,

slzám ztěží odolám, když se se mnou loučíš,

jen na záda tvá se v dáli dívám,

vybavuji si tvůj úsměv, tvé oči, tvou vůni, tvůj smích.

 

Miluji když se mne dotýkáš, miluji když mi rty utíkáš,

i když víš, že nepodaří se jim před mými schovat se,

nedokáží mému naléhání milostnému odolat.

 

Miluji tvůj zrychlený dech, když se tě dotýkám,

miluji, když s tebou v myšlenkách sám na louce velké rozkvetlé utíkám,

miluji tebe a rád ti to říkám.

 

A ty padáš do otevřené náruče cizího muže a já sám na tebe vzpomínám.

---