Prázdno

humorná historka: kdysi ve škole nám dobrý pan učitel vyprávěl o tom, že v literatůře už je možné téměř cokoliv. že prý v jugoslávii , která se jmenuje NIC. a je to tlustá bichle, ve který není ani čárka. jeden spolužák, jinak jsem ho měl spíše za prostoduchého, zvedl se zájmem oči (to běžně nedělal, v hodinách literatury): a už to vyšlo česky??? dostal mě do kolen. měl pravdu ten hoch. kdybych uměl (tenkrát ještě srbochorvatsky), hned bych ji chtěl překládat. ale – bohužel. asi ty prachy shrábnul někdo jinej.