Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePoslední sloka.
25. 06. 2003
1
0
671
Autor
kminnek
Tak sedím u stolu jen převracím listy zažloutlé,zasypané prachem mé oči čtou ty řádky plné něhy a citu i kruté bolesti. V samotě a bolu vracím se těmi místy jen mříti strachem na ty dávné hádky ted vím jsi tu lásko jemnosti. Láska je dílem věků život je přeci dlouhý nejde ani zmrazit stále víc se zvedá v přívalu nadějí se slzou v oku. Tvé projevy vděků cítím rozechvění touhy ne ze skály ji srazit mé srdce lásku hledá vejde než se naději píši poslední sloku. Mé srdce znovu bije má bolest ze mě mizí to láska chce vzplanout tak jako každý ptám se proč mé srdce stůně co k mým rtům vstane. Ret lásku z číše pije přichází pocit cizí já chytím ji do pout budu jí mít navždy přišla tvá něžná vůně mé srdce k tobě vzplane. Mé dlaně se chvějí tvůj stín se kolem mihne tvé dlaně žhavé mě lehce hladí po mém těle bloudí dotýkám se tvých boků. Rty tebe líbat chtějí polibek na mě dýchne dotkl se mě právě tvé dolíčky mě svádí stále polibky loudí píši poslední sloku.