Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Konec

03. 06. 2003
2
0
714
Autor
adlaide

Pláču, slzy mi stékají

a vlastně nevím proč

Chci být sama, pryč od lidí

cosi mi říká: skoč.

 

Skončit život, skončit trápení

tak snadné se to zdá

Nic už pro mne problémem není

když mé tělo padá


simunak
03. 06. 2006
Dát tip
taky nevim proč by se tolik pláče, ale je dobře že to umíme ... *Týpka*

Segal
17. 04. 2004
Dát tip
Che to trochu víc optimismu!Ve světě jsou i veselé věci,lidi,...

sunbird
12. 06. 2003
Dát tip
Žiletkou do kůže, jít tam, kam se nemůže, kde bude věčný klid, snad ti tam bude líp. Proletět se bez křídel, jít tam, kde voda za zřídel, v nejsladší nektar se mění a bolesti více není. Tabletky jež jiné léčí, tvé tělo se zmítá v křeči, za chvilku to přejde, o nic přece nejde. Malou kulkou, máš-li kliku, skončí všechno v okamžiku, v oka mžiku všechno skončí, nikdo už se nerozloučí. Dnes každý trochu smutný, hned ku smrti spěchá, netuší, zda je to nutný, ale nemyslí, tak to tak nechá. Neúcta a bezcennost života, smrt se na každém rohu směje, no, je to teď holt novota a mládí tam rychle spěje. Tak snad abych to taky zabalil. (jinak: *T*)

3/5 klasická smutná životní

Watukina
03. 06. 2003
Dát tip
No, slyšela jsem, že člověk si to vždycky rozmyslí v okamžiku, kdy skočí.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru