Fire walk with me

Ležím ve své posteli, je něco okolo půlnoci a já jsem v pokoji sama. Mám otevřené okno, venku fouká silný vítr a šumí ve stromech, ohýbá větve. Občas se zableskne. V kuchyni je nejspíš také otevřené okno - slyším jak v ní vítr hučí. Mně tu rozvívá záclony. Ňadro mi vyklouzlo z výstřihu červené košilky, ale nechám to tak. Je slyšet hrom, dlouhý táhlý zvuk co pomalu doznívá, žádná náhlá rána. I blesky jsou zvláštní, není vidět jejich struktura, jen světlo přes celé nebe. Začínají dopadat první kapky na okenní parapet, ale stejně okno nezavřu. Větve velkého dubu šumí. Vítr zesílil. Znovu hřmí. Tohle bude krásná noc, nechce se mi spát, jen naslouchat zvukům bouřky. Možná si rozsvítím svíci. Déšť sílí. Ty zvuky jsou nádherné a vzduch je vlhký. Miluji bouře!

Stůl je úplně mokrý, ale já jsem oknem slyšela a cítila bouři.