Převrat v pokoji

...jediný zvuk vydžel mu staletí...

Tik tak, to je zvuk nám známý, budík hltá svoji šťávu, s prostředím jest spokojený, jediný je s časem v právu. Ručky čtyři dostal k svátku, protáčí je celý den, stačí zmáčknout na něm páčku, s něčím není spokojen. Překřížil si dvoje ruce, spustil píseň nehezkou, zastaven pak ranou prudce, skončil pouť svou neblahou. Rozzuřen a rozpálený, stávku poté vyhlásil, majitel je překvapený, že by krám ten vyměnil? Slyšíc slova vlastníkova, z trucu dál za svým si stojí, špatně volí všechna slova, v poklidu své doupě zbrojí. Stačil jeden pohyb zručný, baterie je již fuč, budík zůstal bezezvučný, zastaven jest jeho puč. Teď si trucuj aparáte, žíli se ti zkrátily, pravil jsem ti již dvakráte, tvé zvuky mne budily.

---