Vláda hlupáků

 

Našim pánův v kapse zlaťáky se třpytí

a jejich moc s námi kolébá.

A my pracujeme těžce na své živobytí,

pracujeme těžce za kus chleba.

 

Překrásné hábity stříbřité jak len

honosí neprávem jejich těla.

A má-li být pravý viník odhalen;

je to jejich tvář - pošetilá a smělá.

 

Vy, urození lidé - pohrdám vámi!

A za to možná v hrobě budu hnít.

Pohrdám nejen slovy, ale i myšlenkami

a svůj hněv nebojím se vyslovit!

 

Nebojím se ani vás, ani vaší moci,

neboť utopeni jste v řece lihoviny.

Jste ubozí hlupáci - jste cvoci,

kteří utíkají před ostřím gilotiny!

 

Nemáte ani kousek toho studu

přiznat svůj neúspěch, svoji chybu.

Já, společně s lidem prvním budu,

kdo musí činit místo slibů.

 

Dosti již bylo lží a dosti snění.

Společně sesadíme pár modrých ptáků.

Každý ví, že nic jiného to není,

než vláda všech - vláda hlupáků.

---