Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sečas rozchodů
Autor
slavek
Zvony co úmrtí hlasem svým oznámí
odbijí poledne, čas svátků jídla.
Vůně nás z hostinců okolních omámí
v talířích jídlo je s příchutí mýdla.
Znavený vrchní s bolavou páteří,
nosí tu šlichtu pro hladové hosty,
v duchu však křičí a na život láteří,
úsměvy profíka citů jsou prosty.
Vidlička překoná i tuhé maso,
kůrka se přežvýká při dobré vůli,
na hlavu hodí se konopné laso,
co přijde potom - věcí je smůly...
Samota posvačí, po odpočinku,
nasadí závaží, sůl pepř a bič,
do rukou vloží ti malou tyčinku,
sám si tím jedem teď svůj život nič.
Oběd je u konce stoly jsou prázdné,
nádobí poslední sklizeno jest,
prázdné jak byt můj teď - klícka spadne,
namísto polibku přistála pěst.