Květiny

Jistě mne zahradnická veřejnost omluví, když promluvím jejím jménem: vskutku krása. Ťáp....

Podle mě je to až moc přeplácaný...

je to trochu těžký, to je pravda... ale zajímavý, cítím z toho taky takovou tu tvůrčí porodní bolest - teda promiň jestli se vyjadřuju jako pako - prostě chci říct, že spíš vidím to co je za těma slovama než samotná slova a říkám: TIP

První dvojverší.... prostě paráda! Poslední trojverší výborně drží melodii, rýmy výborné, prostě tyhle básně miluji... ale mám za to, že Tě přemohla slova a že jsi ztratil v tom posl. trojevrší sílu obrazu a obsahu.... já bych to napsal jinak, třeba (na rychlo!) takto: Chryzantém koše chatrní v zrcadlech tvojích lící, mně květy růže salónní již dávno, lásko, nevoní, když žal svůj nechceš říci. Neříkám, že jsi chtěl(a) vyjádřit zrovna tuhle myšlenku, ukazuji jenb svou variaci :-).

tip