Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Akordy.

07. 07. 2003
0
0
893
Autor
kminnek

Chtěl bych tě vzít
do zákoutí uliček
zahraji na varhany
sonátu polibků.
Perletová zrníčka
ti stékají po tváři
a já z nich píši
báseń na tvé nohy.
Potápím se do tvých rtů
jak básník do svých veršů
má ruka přejíždí
po tvém těle
vlasy se stříbrem zasvitnou
a já na tvé tělo
jak klapky klavíru
hrál svou báseń.

Akord za akordem
z tvého těla zaznívá
já dopsal jsem báseń
a věnoval ji tobě.
Jen kdybych uměl skládat
za sebou slova
co vyzvednou tvé jméno
na vrchol pohádky.
Jen pro tebe jsem chtěl psát
báseń na tvé tělo
celý den i noc
by se mi chtělo.
Já psal jsem na ten papír
slova skládal do řádků
psal jsem o tobě a růži
o lásce a rose
tvé tělo je mou knihou básní
cizím očím ukryta.
Na stránky své knihy
připisuji další báně
co po papíru rozlévám
jsi mou básní rozepsanou
knihou nepřečtenou
zahalenou závojem růže.

Dlaní se papíru dotýkám
cítím něžné chvění
když poslední verš píši
mých prstů se tě
dotknou jen špičky
co tiše klouzají
po vlnách touhy
a směle rozehrávají
ty klapky klavíru.
Jaké sny se ti zdají
slyším vlny šumět dlouze
protkané tvou oční duhou
do hlubokých tonů mé srdce padá
já koupu se v něžném zálivu
nějkrásnějšího jezera
chycen do pevných sítí potají
se dívám na tvé nohy
popsané verši.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru