Září na Jessore Road

Allen Ginsberg

Září na Jessore Road

Miliony dětí k obloze vzhlíží

Nadmutá břicha, oči se klíží

Chatrče z bambusu z písku a brázd

Na Jessore Road není ani kde srát

Milióny otců v deštivé bouři

Milióny matek v bolestném hoři

Milióny bratrů má v bídě žít

Milióny sester nemá kam jít

Na milión stařen ze světa schází

Na milión starců je v pláči doprovází

Milióny dědků sklíčených bez domova

Milióny babek šílených beze slova

Milióny dcer kráčejících bahnem

Milióny dětí omývá povodeň

Milióny dívek zvrací & sténá

Pro milióny rodin samota beznadějná

Jessore Road v jednasedmdesátém roce

Milióny duší, nad hlavou kalné slunce

Milióny přes Bangladéš do Kalkaty jdou

Na milión mrtvých už to má za sebou

Po J. R. jede taxikář Září

Hubený vůl náklady sváží

skrz záplavy deště přes mokrá pole

Okolo chatrčí s škraloupy hnoje

Promoklá procesí Rodiny jdou a jdou

zakrslí mlčící chlapci s velkou hlavou

Lebky & němá oči v zuboženém stavu

Hladoví černí andělé v lidském hávu

Uplakaná matka u svých synů klečí

Mají hubené nohy pokroucené křečí

Ruce o almužnu zoufale prosí

Jsou tu pět měsíců hladoví a bosí

Na podlaze rohož a prázdná miska

Na jejich podíl se vlastní otec chystá

Slzy se derou do matčiných očí

bolestí matka Maya trojčí

Dvě děti kryté stínem dlaní

Mlčky na mne civí bez přestání

Příděl rýže čočky jednou týdně

a sušené mléko pro nemluvně

Bez jídla, peněz, práce pro muže

Rýže tak čtyři dny může vydržet

Pak další tři dny se hlady trmácí

Potom se nacpou a všechno vyzvrací

Na J. R. lkala matka u mých nohou

"Prosím vás pane" volala bengálštinou

Průkaz totožnosti odhodila na zem

Její starej marně čeká před úřadem

Hrál jsem si s dítětem Kolem stoupá voda

Žaludky prázdné Hlad v nich krutě hlodá

Vyndal jsem z chlebníku poslední zbytky

Nevinné děcko a prokletí smrtky

Tisíce chlapců dva poldy obklopilo

Hlučící dav na který nic nezbylo

Hvízdání & dlouhé bambusové hole

Prostranství se mění v bitevní pole

Rozbitá linie Fronta se blíží

Vyzáblý pěšák se bludištěm plíží

Dva bratři tančí vpřed blátivou scénou

Za nimi se vzteklí strážníci ženou

Na jednom místě je srocení dětí

Smích, hlava na hlavě & křik vzduchem letí

Proč ochotně čekají? Na jaký lék?

Protože v tom Domě dávají chléb

Muž vychází ze dveří & slova hledá

Tisícihlavý dav a šum se zvedá

Radosti? modlitbou? "Dnes již není chléb"

Na tisíc hrdel hned propukne v jek

Ženou se domů kde čekají hlady

na ně Na posly s chlebem od vlády

Chléb dneska není! & do dřepu se sklání

Bolaví nemocní sračka je prohání

V tisících kostlivců hlodá podvýživa

Úplavice náhle vyprazdňuje střeva

Ošetřovatelka mává kartou

Diagnóza: tyfus a léky nejsou

Tábory uprchlíků Lazaret z chatrčí

Nazí kojenci se matkám v klínech krčí

Týden starý revmatický zrak dětí

Otrava krve Gastroenteritida končí smrtí

Rikšu jsem viděl na Jessore Road v září

Jediný tábor Padesát tisíc tváří

Zatopené řady bambusových chat

Rodiny v dešti, plné stoky & hlad

Auta odříznutá, jídlo zůstalo zpět

Andělský stroji z USA prosím přileť hned

Velvyslanec Bunker, kde je, kdo to ví?

Jeho Heliosy střílí na děti?

Kde jsou helikoptéry, americká pomoc?

Pašují drogy z Bangkoku celý den celou noc

Co vojenské letectvo, americká elita?

Shazují bomby na Laos, jinam teď nelítá

A co prezidentovi Zlatí hoši, kde jsou?

Miliardová flotila Kam je vlny nesou?

Přináší sem potravu a na nemoci lék?

Nebo vezou do Vietnamu napalm a zármutek?

Kde jsou naše slzy? Kdo opláče žal?

Kam půjdou tyto rodiny? Co bude s nimi dál?

Z Jessore Road do snu děti utíkají

Kde budou spát když tátové umírají?

Kdo sežene rýži? Kdo se bude starat?

Kdo přinese chleba do páchnoucích doupat?

Miliónům dětí osamělých v dešti!

Miliónům dětí plačících bolestí!

Ať hlásají jazyky světa tu bídu

Ať Láskou zní neznámé hlasy lidu

Zvony ať probudí lidstvo z bezvědomí

Ať v americkém mozku ozve se svědomí

Kolik už sešlo ze světa synů?

A co ty dcery podobné stínům?

Duše máme pusté Co jsme to jen zač?

Muzika vyhrává, chce přehlušit pláč -

Křik v bahně pod střechou ve stoce odpadu

Noc v mokré díře, v dešti a ve smradu

Zástupy u studny - to je svět! A děti?

V náručí matek jdou hladové vstříc smrti

Je pryč už všechno co sám jsem udělal?

Jsem básník Slunce? Ptám se co bude dál

Nechat je bez pomoci a přidat do kroku?

Věnovat se lásce a vlastnímu rozkroku?

Jen o svoje města a auta máme starost?

A o kšefty s Marsem? Kdy budem mít dost?

Kolik miliónů je v New Yorku tou dobou

usazených u stolů a cpe se vepřovou?

Kolik miliónů piva se vylilo

do Matky oceánů? Co by za to bylo?

Doutníky, benzín a asfalt - auto snů

Hnusný svět hasnoucích hvězdných paprsků - 

Povzdechem ze svého nitra vyžeň válku

Ochutnej slzy ve svém vlastním lidském zraku

Měj soucit s fantomy co vidíš v televizi

Milióny jich samsarou prochází v krizi

Kolik ještě miliónů dětí umře

než vyslyšíš naše matky, velký Bože?

Kolik dobrých otců zaplatí svou daň

než pyšné armády skloní k zemi zbraň?

Kolik duší provází Maya v neštěstí?

Kolik oklamaných dětí zůstane na dešti?

Kolik ztracených rodin má mdlý zrak?

Kolik babek se proměnilo v přízrak?

Kolik milenců nemělo ještě nikdy chléb?

Kolik stařen s dírou v hlavě má ve tváři škleb?

Kolik našich sester už hnije pod zemí?

Kolik dědků než to skončí hrůzou oněmí?

Kolik otců ještě bude v kletbě žít?

Kolik synů musí do prázdnoty jít?

Kolik dcer bez jídla týdny hladoví?

Kolik chromých strýců přijde o nohy?

Milióny nemluvňat v bolesti

Milióny matek v neštěstí

Milióny bratrů nemá klid

Milióny dětí neví kam jít

(New York 14.-16. listopadu 1971)