Vášeň

Na plátek růže vonné

píši psaní milostné

a po vodě modré

nechávám jej klidně plout.

Svět pro mě žhne

dosud nepoznanou září

a v noci hvězdy vytváří

obraz Tvůj

když tiše spíš.

Přes stovky mil

líbám Tvá rudá ústa,

dlaním hladím Tvoji kůži

pro mě jemnější nežli sen.

Ochutnávám.

Rozpouštíš se v ústech

a jazyka jak by se dotkla

mana nebeská.

Nic nezáří mi více

nežli Tvé oči hluboké

v nichž snoubí se

noc bezmračná se slunce dnem.

A když desítky Tvých perliček

rozklokotá se v úsměvu

jen v bázni pokleknu

před zázrakem stvoření.

Vodopád jemných slůvek

oblažuje mě více

nežli vody dotek.

Chci slíbat tu kapku

co ulpěla Ti na řasách.

Z ní přežiji mnoho let.

Pak na líčkách Tvých

roztančím lásky a vášně stín.