Jedenkráte

...i bolest ma své kouzlo...

Trn žalu v oku hřmící, na obloze jásot spící, dopřejíc si oddychu, koupí bochník ostychu. Drsné chmýří probouzí se, tolikokrát v stejném čase, bodá víru, pohled ztrácí, kvetoucí sen k výhni vrací. Cit, žal právě povzbuzený, zůstal v noci probuzený, okovy žhnou, duše bolí, v kulce hněvu cestu volí. Letí z příma, zuří vzteky, zásah jeden, pomsta řeky, plné nenávisti,zrady, zboří papírové hrady. Pusté pláně, záře v dáli, sestup k zemi jednou vzdali, přijížděla vlivná půlnoc, skonal sen a žila nemoc. Kytice i slůvka k mání, přání jedno, slitování, hladí rozbřesk pochroumaný, polibek, leč nepoznaný.

---