Mořská

Moře, ta nekonečná touha,

a poslední noční sen,

co se jak rozmazaná šmouha

vrací po celý den.

Moře jsou tisíce přání,

co ženou lodě vpřed,

a uprostřed jarního tání

na mapě celý svět.

Na moře pod klenbou plnou hvězd

vyplout s větrem v zádech,

vybrat si jedinou ze všech cest,

vychutnat každý nádech.

Mořské vlny krájí lodní příď,

slaná pěna vysoko se tříští,

jen mlhové bóje slyšet znít

a nebát se věcí příštích.

Na vlnách houpat se a snít

ne každý útes uvidět včas,

jen důvěru v kompas mít,

a víru, že vrátím se zas.