Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Veštica

20. 06. 2000

1272

Autor

Zázrak

Doteraz sa smejem na našej hluposti.

Bola možno hlupost, že sme šli k veštici. Ale Zuzke, mojej veľmi dobrej kamaratke, som to slubila. Vosli sme do dvorčeka... Pred nami sa vynorila majestátne postava psa. Mal jedno oko modré a druhé hnedé. Popod mohutné labiská mu pobehovali tri čierne macky. Krasne, tri čierne macky. Tichý šuchot krokov sa k nám pomalinky bližil. Napätie a možno i strach nám roztvoril oči i usta. Očakávali sme ženu v dlhých čiernych šatách, s gorálkami až po zem. Pohľad na ňu, keď otvorila dvere, nam usta i oci zavrel. Vysla mila zenuska, s milou tvárickou a v elastakoch. Tetuška trepala dve na tri. Neverila som jej ani slovo. A 100 korún slovenských tiež neverilo, ako rýchlo zmenilo majiteľa.

Kyslik

12. 07. 2000

Dát tip

... alebo si urobit krasnu spomienku na papier ... za tu stovku sme si mohli ist radsej niekam sadnut :-) PS: na hluposti sa najlepsie smeje, lebo ostatnemu ludia moc nerozumeju...

Laďa