Pro tu co tu není a měla by být

Pro tu co není když má být
Na tváři klopýtlo slunce a:
slza ho chvějivě přikryla a:
vykoukla z oka a:
jakej že je ten svět zvenčí a:
prošla se mi po rtech a:
přeběhla po bradě a:
slanila na krku a:
vypařila se na srdci mém a já:
udiveně se loučím a já:
snad někdy pochopím to:
proč slza mně tak cizí ta:
po krátke cestě mi na srdci zmizí.

---