Podzim

Září mi uvízlo na jazyku sladkým příslibem lásky,  já se krmím dechem jako bohové a nenasytně polykám med okamžiku.

Toužím po poutech Tajného zamilování a v mém snovém těle krouží vzpomínky s barvou duhy.

Chtělo by se sestrojit spojené nádoby srdcí... nechat tryskat krev života a Vzpomenout si na celý Svět.

Záchvěv něčeho nesmírně krásného se třepotá v povětří...

Co je to?

Jsou chvíle kdy bych moc chtěl být dobrým básníkem.