Fantazie.

Fantazie.
Shrnout rozpaky zítřejšího větru
z růže přetenké a tiché
tu fantazii sametového spiknutí
ozvěn odpuštění žárlící modře
se přetahují o kořínky věčnosti
hedvábných pantoflíčků paty slunce.

Doteky píši velký román
přiznání vláken deště slov
kmitajících nekonečných stupínků.

Snad více si musím
rozedrat mé dlaně
abys mohla na blízku stát
a naplnit mé prázdné rty
ať mohou nést smlouvu lásky
v dešti včerejších slov.

---