DRACO

Tedy nejprve něco z dračí historie.Dračí rod je starý ne jako lidstvo,ale jako planeta sama.Jsou to přímí potomci dinosaurů,jimž se jejich podoba natolik zalíbila,že provedli ve svém vzhledu pouze několik úprav,a zůstali takoví,jací byli.Tyto úpravy byly různorodé, jako draci sami.Liší se velikostí,barvou,tvarem,i prostředím,ve kterém žijí.Většina draků je suchozemských,ale existují i draci vodní,jimž je domácím prostředím voda,ze které jen zřídka vylétají ven . Nejsou jen draci,jejichž tělo pokrývají ve větší či menší míře šupiny,ale jsou i tací,kteří se přizpůsobili prostředí tím,že se zbavili šupin a přijali za vlastní srst.Vedla je k tomu nutnost přežití v drsných severských podmínkách......jsou draci ohniví,kteří si za svůj domov zvolili nehostinné prostředí činných sopek,a což teprve rasy,vzniklé mezidruhovým křížením…..ale o tom je jiná kapitola,které se budu věnovat později.

Dračí historie není příliš růžová,aspoň podle toho,co se říká,ale jak už to bývá,není pravda vše,co se říká,a v dračí historii to platí obzvlášť.Ptáte se,co mi dovoluje tak drze tohle tvrdit ?

Inu to,že tuto historii popisují lidé,a mezi draky a lidmi to nikdy neklapalo....

Bylo jakýmsi zvrhlým lidským sportem draky vyhledávat a zabíjet,a aby to nevypadalo tak špatně,tak se šířily právě takové zkazky,jako například že draci žerou příslušnice vládnoucí kasty (myšleno princezny),či že napadají nevinné lidi.Přitom ani jedno z toho není pravda.Vždyť už ten nepoměr velikosti dračího těla-počet princezen k sežrání to sám vylučuje,už by dávno vyhynuli hlady.A to napadání bezbranných nevinných lidí ? Inu,na tom trochu pravdy je,zejména pokud lze považovat za takový případ,je¨-li drak napaden po zuby ozbrojeným člověkem,bažícím po dračí hlavě,nebraňte se pak.....a samozřejmě ne vždy člověk tento souboj vyhrál,a to je pak nejlepší šířit zkazky o počtu dračích hlav,či jiných děsivých vlastnostech,které musel onen –chrabrý- prchající rytíř překonat,aby holý život zachránil... Ale tak už to ve světě lidí chodí.Přitom šlo jen o jediné,draci chtějí mít svůj klid,a člověk se jim stále snažil jej narušovat,a lezl jim do soukromí...

Jak šel čas,naučili se i draci před lidmi skrývat,a toto své umění zdokonalili natolik,že člověk naštěstí nabyl mylného dojmu o vyhynutí tohoto nenáviděného druhu.Což je jen dobře,tedy pro nás,draky.

V dnešní době je toto umění propracováno k absolutní dokonalosti,a jako druh pro lidi neexistujeme,dokonce jsme zařazeni mezi tvory bájné,tudíž už je nereálné,že by se nás někdo vůbec snažil vypátrat.A o to právě šlo.Draci nikdy neexistovali,neexistují,a existovat nebudou .....i když skutečnost je poněkud jiná.

Tak to byla minulost a přítomnost,......a budoucnost ? Tu snad popíšu raději později,protože k tomu je nutno se nejprve dovědět o dracích více,o tom,jací jsou,jejich zvyky,a taky to nejpodstatnější – jejich životní styl.To je nejprve nutné poznat,a až pak lze pochopit směr vývoje dračí evoluce,i to,že dračí budoucnost je velice nejistá,a závisí na náhodě.

Další povídání je jen o mně osobně,protože jsou to mé poznatky,a nemohu tvrdit,že se vztahuje na draky všeobecně,na mne však rozhodně.Je to tedy jem má osobní verze.

Jak jsem již uvedl,jsou draci ve své povaze velice uzavření,a po špatných mnohaletých zkušenostech s lidským rodem i nedůvěřiví.Je naší podstatou,že si kolem sebe udržujeme jakousi bezpečnostní hradbu,za níž se dostane jen málokdo.Pro ten nepřátelský svět venku se snažíme vypadat nepřístupně,a naší snahou je odradit kohokoliv,aby se vůbec pokoušel za tyto hradby dostat. Je to nutná obrana,vynucená tím,že draci jsou ve skutečnosti úplně jiní,než jak vypadají.Hluboko uvnitř,pod šupinami,bije vřelé dračí srdce,a skrývá se citlivá,něžná duše.....je to paradox,ale právě tohle činí draky velice zranitelné,a právě proto ty obranné hradby.Pro draka mají pojmy jako přátelství,čest,porozumění a tolerance úplně jiný význam , než je zvykem ve světě lidí.Ochočit si tohoto divokého a na oko nepřístupného tvora znamená získat věrného přítele,pro kterého je prvořadý prospěch těch,kteří si jej ochočili,a teprve až někde na konci je prospěch jeho.Přítele,pro kterého tohle slovo má zcela jiný význam,znamená pro něj,že pro tvora,se kterým jej toto pouto spojuje,je schopen udělat vše,co je v jeho silách,a možná i něco málo více,že u svých přátel nezná ničeho,co by nebyl rád ochoten a schopen tolerovat,že je připraven kdykoliv přispěchat s pomocí,je li potřeba,a taky je připraven své přátele v případě potřeby všemi silami bránit.Snad proto,že drak je většinou sám,přikládá tomuto pojmu takový význam,a váží si toho více,než sebe samého.Draci také vděčí své samotě za to,že mají takřka neomylný odhad na povahy jiných tvorů...stačí jim několik okamžiků,aby poznali,zda je ten,s nimž právě rokují,k nim upřímný,nebo zda se pokouší o přetvářku.Sami neví,čemu za to vděčí,ale buďto začnou tomu tvorovi důvěřovat po pár minutách hovoru (což se stává velice zřídka),nebo nikdy.

Varuji vás však před draky pro jednu jejich vlastnost , říká se o nich,že je velice těžké,či spíše takřka nemožné si draka ochočit,ale je stejně těžké se pak jeho přátelství zbavit.Nejste li tedy skálopevně přesvědčeni,že právě o takové přátelství stojíte,nepokoušejte se o ně . Pro draka je jeho ukončení mnohem bolestivější , než si dokážete představit.Nemusíte mít sice obavy,že by Vám dal drak někdy dal svou bolest najevo,ale můžete jej zničit. A to je ten největší důvod pro zeď,kterou si kolem sebe drak tvoří.pro špatnou dračí pověst,kterou se chrání,a kterou pečlivě udržuje..