Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNevěra
Autor
Vanilka07
Nevěra
Lezis a ja pozoruji tvoje telo,
Tva hrud se vypina a zase useda.
Proc tvoje srdce s mim byt chtelo?
Na to odpoved mi nepoda.
Ja oprena o studenou zeď,
divam se tise jak v mem kline spis.
a tvoje vicka,lesknou se jak měď.
Ptam se te v duchu,zda o me snis.
Bojim se vseho,
i kdyz me prikryvas perinou.
Prosim te presvec me,
ze nemyslis na jinou.
Hladis me a ja plna jsem ztrachu,
jak je to mozne to sama nepochopim.
Ze by mě myslenky drzely v šachu?
Ale ja sama je neutopím!
Libas me a septas do ucha sladce,
ale ja pochybuji,jestli mi pravdu ríkas.
Pritom driv milacku vsechno slo hladce.
Zdaly pak jeste se s tou děvkou stýkaš?
Jen v srdci boles,zbyla mi z chvíle,
kdy nahodou nasla jsem otisky rtenky.
A nase periny ciste a bile,
Na stole z levných motelů směnky.
Zda take ji,tak krasne septas,
nebo ji mas pro jeji telo?
Vsichni jste stejni,na nic se neptas,
u vas u chlapu lhat se vzdy smelo!
A ty se probouzis,ja tise mlcim.
nikdy ti nepovim,ze uz to vím.
Pod tvoji naruc verne se zkrcim.
Budu dal tvoje a ty budes mím.
Az jednou domu se vratis.
A z tela smijes parfem té ženy.
Uvidis mé tělo,v mích očích se ztratíš.
Konec je se lzemy vsemy.
Uz nikdy ke mě se neschoulíš,
jen obejmes moje telo prochladlé.
proc udelala sem tohle urcite víš!
Tam dohnaly me tvoje city ochablé!
Ted teprv vím,že jsi mě miloval.
Ale je pozdě, vratit se nemohu.
Je mi to lito,ty vseho si litoval.
Ty bys mi treba snesl i oblohu.
Ted žít budes sam.
Ve velikém domě.
Ja prosim te milacku,
netrap se pro me....