Reportáž psaná v boudičkách 4

REPORTÁŽ PSANÁ V „BOUDIČKÁCH" 4 Čtvrtek 23.12. Větrné období úspěšně pokračuje a již přináší první výsledky. Vaškové vzdávají svůj pobyt zde a rozhodli se, že poletí o dva dny dříve. Na Štědrý den nechtějí cestovat, takže nás opustí pětadvacátého, nestane-li se zázrak a nepřestanou větry. Dnes také vrcholí astronomická zima. Slunce na své pouti k jihu dosáhne její nejzažší bod, obratník kozoroha, a začne se vracet na sever. My se s ním střetneme až před odletem ze Singapuru, kdy bude za polovinou své dráhy a my ho budeme mít přímo nad hlavou, neboť 21. Března dosáhne rovníku a třicátého, v den našeho odjezdu, by tudíž mělo být přímo nad námi, popřípadě již nepatrně severně od nás. Singapur totiž leží asi na necelé první rovnoběžce, maličko severně od rovníku. To by bylo poprvé, kdy zažijeme (samozřejmě velice slabě) tento efekt, známý z jižní polokoule a rovníkových oblastí, že jižní strana je zastíněna a vystřídá ji slunečná strana severní. Šli jsme nakoupit ovoce, ale všechny krámy v naší vesnici byly zavřené. Zavítali jsme také k Vaškům na kopec. Fučí to tam mnohem víc než u nás. Odpoledne se vítr dole u moře docela uklidnil, protože zátoka je chráněná a pláž se zaplnila skupinkami travelů, chtivých koupání. Také jsem byl třikrát ve vodě. Ale i když bylo relativně za větrem, nahoře na kopci u Vašků se stromy ohýbaly stále. U nás i na kopci jsou boudičky zaplněny, stále pokračuje příliv nových travelů, kteří okamžitě zabydlují ty uprázdněné. Sezóna vrcholí. Vaškům zdražili boudičku ze 450 na 650 a cena půjde ještě výše. Obyvatelstvo našich boudiček je velmi různorodé. Tvoří jej Angličané, Holanďani, my a ode dneška i parta mladých Němců. Pátek 24.12. V noci dul vichr tak mohutnou silou, že jej přehlušil pouze rozlučkový mejdan, který pořádaly dvě promiskuitní Holandské blondýny v našem sousedství. Jásaly téměř do rána, potom zabalily a odjely. Boudička po nich nezůstala dlouho prázdná, nastěhoval se tam další Němec, takže Teutoni jsou momentálně v našem Innu v převaze. Také se odstěhoval Skeenhead se svou družkou, kteří byli ‘služebně nejstarší’, takže tento titul nyní přechází na nás. Byli jsme na nákupu ve vesnici, tentokrát jsme našli obchody otevřené i přes to, že je pátek, pro Muslimy svátek. Vaškové přehodnotili své rozhodnutí o předčasném odjezdu a zůstávají do 27. Jak původně chtěli. Večer jsme si dali všichni ryby a nechali je hodně ofritovat až do chřupava. K nim pálivou omáčku ‘Thai Style’, velmi dobré. Seděli jsme až do půlnoci, potom jsem odešel, neboť silný vítr působil jako dech Sibiře a i přes ponožky, které jsem večer s chutí oblékl mi byla zima a byl jsem už celý prokřehlý. Tak proběhl Štědrý večer v tropech na sedmé rovnoběžce - zima jako v márnici. Sobota 25.12. Prožili jsme velmi chladnou noc. Ranní teplota v 8:00 byla v boudičce 22°C, venku 23°C. Z toho se dá usuzovat, že noční teploty byly ještě nižší, protože se boudička ještě nestačila ohřát. Slunce vychází krátce po šesté a krátce před šestou zapadá. Máme nejkratší dny roku. Vítr duje neztenčenou silou, slunce svítí a snaží se trochu prohřát vzduch, aby jsme nezapomněli na naší zeměpisnou polohu. Výsledky dalšího měření: 11:30 - v boudičce 26°C, před boudičkou necelých 27°C, stále silný nárazový vítr. Moře 28°C, v moři se vyskytují koupající se (ne mnoho). Václavové opět mění odjezd, tentokrát snad už definitivně. Jedou zítra ráno do Krabi, odtud na Phuket kde by si chtěli přebukovat letenku a ještě týž den odletět do Bangkoku, kam létá denně 10 spojů, všechny velkokapacitní Boingy 747, takže by to neměl být problém, i když, jsou vánoce a mnoho turistů. V Bangkoku by chtěli přespat a podívat se po obchodech, také přebukovat let do Frankfurtu a opustit Thajsko o něco dříve. Na Lantu se někdy v příštích letech hodlají rozhodně ještě vrátit, jak zátoka, tak boudičky se jim velmi líbili. Večer naposledy společně zasedáme k večeři na ‘’Větrné hůrce’’, kde nám stáhli postraní žaluzii z rohože aby na nás tolik nefoukalo. Jelikož v této hospodě dělají výborné steaky, dáváme si každý kus flákoty a jako přílohu ‘Kao Phat’, fritovanou rýži, což je výborná kombinace, kterou letos velmi často využíváme. Byli jsme obdarováni knížkou od Hayleho, která spolu s několika časopisy Reflex obohatila naší útlou knihovnu a zbytkem antibiotikové mastičky, která nám už dochází a kolem 10 jsme se pro letošek definitivně rozloučili. Vendelíni nám přislíbili návštěvu u nás v létě. U nás v resortu se pořádala mohutná ‘Christmas Beach Party’. Navzdory neutuchajícímu větru duněly až do rána bubny ještě posilované občasným rachotem vzniklým při odpalování raket a petard. Pláž, na které plála mohutná vatra vedle nazdobeného vánočního stromku byla plná jásajících Kubů i travelů Neděle 26.12. Vítr neustává ani náhodou, spíš má ještě zesilující tendence. Zítra ráno jsme chtěli jet do Krabi na ‘Imigration’, ale Beneše začala v noci bolet noha a tak to zatím odkládáme na 28. Či 29. Nepřejde-li ho bolest do té doby, budeme tam muset jet až po novém roce. Za poslední dva dny citelně poklesla teplota vody v moři. Přesahuje jenom mírně 26°C. Zato ale je znatelně cítit sílící vliv slunce, které začíná kolem poledního pěkně pálit, takže na pláži se vítr začíná stávat příjemným, Zdá se ale, že jeho síla během dneška trochu polevila. Neduje už stále, projevuje se spíše v nárazech, které jsou ale někdy opravdu mohutné. Na naší zátoce také dnes zakotvily dvě kocábky mořských cikánů, takže jsem mněl možnost k nim doplavat a prohlédnout si je z blízka. Měla vyztužený oblouk pokrytý plachtou, přes kterou byl ještě přehozen igelit a vněm se krčili dva velmi tmaví Kubové, jeden starší a jeden mladší a něčím se živili. Používali k tomu výhradně ruce a pod plachtou měli neuvěřitelnou špínu. Pozdravil jsem je Thajsky ‘Savadi kap’ ale asi této řeči nerozuměli, neboť na mně nesrozumitelně halekali, pozdrav neopakovali, ale chovali se evidentně přátelsky a nabízeli mi, že se se mnou rozdělí o své jídlo, což jsem s díky odmítl. Bylo na nich vidět, že nejsou zvyklí na to aby k nim tak daleko od břehu (byli od něj asi 400 m) někdo doplaval a působili spíš plaše. Za chvíli potom se začali dorozumívat s druhou lodí, která byla asi o 100 m dále a nedlouho potom zvedli kotvy a společně odjeli. Na lodi měli asi pěti koňský diesel Honda s řetězovým převodem a dlouhou hřídelí v ochranné trubce zakončené lodním šroubem, upevněný na otočném čepu na zádi lodi, jak je to v Thajsku nejčastější. Dnes byl po dlouhé době krásný západ slunce. Od našich boudiček není vidět, neboť slunce je při západu zakryto ‘Vaškovic návrším’. Stačí ale pouze poodejít nějakých 150 metrů a už je ho vidět jak se ‘potápí přímo do moře. Měl jsem za to, že zapadá před šestou, ale zjistil jsem, že to je až v 18:13. Čas východu je velmi obtížné zjistit. Jednak tou dobou spíme a slunce vychází za horama, takže nelze zjistit v kolik hodin se vynoří z moře, ale mělo by to teoreticky být tak, aby od toho okamžiku do jeho západu uplynulo o několik minut méně než 12 hodin. Na 29.12. se tady připravuje zase nějaká hrůza, tentokrát nazvaná ‘Red Cloth Beach Party’. Bude to něco monstrózního, neboť má přijet ‘band’ až z Ko Samui a na programu jsou mimo jiné tance malých Kubích parchantů, nazývané honosně ‘Dance of the Thai Children’, plážové utkání ve volejbale travelové versus Kubové a kdo bude mít červený oděv, tak bude platit za drinky pouze polovinu. Odtud ten název, červený oděv. Takže to vyřešíme tím, že v tento den ujedeme do Krabi vyřizovat víza. Beneš má už svou nohu v pořádku, měl to zřejmě pouze přeleželé, nebo to mohla být přehozená šlacha. Každopádně mašíroval celý den po pláži a občas si nasadil šnorchlovací brýle, vstoupil do moře a začal kolem sebe mohutně cákat a plácat se jako by se topil, tak totiž plave ‘kraula’, takže není divu, že mu to jde jenom na mělčině a ještě k tomu pouze na vzdálenost několika metrů. Vyměnili jsme si v boudičce úspornou žárovku za stowattovou, kterou jsme koupili ještě za pobytu v Rivieře, ale číst se stejně nedá. Buďto totálně blbě vidíme, nebo je tu velmi slabý proud, po případě působí oba tyto vlivy současně a k nim se přidává ještě tmavý interiér boudičky, která má pouze jednu stěnu rádoby bílou, zbylé tři jsou tvořeny tmavě hnědou imitací dřeva (asi sololit) a strop je vyplétán z rákosu, palmových listů, či mladého bambusu. Výsledný efekt je, dokonalé pohlcování světla. V této situaci se ale perfektně osvědčuje notebook, ze kterého se čte dobře i potmě. Také jsem zjistil, že už máme napsáno 32 stránek deníku, z toho 16 je už odeslaných. Jsem zvědav, kolik budeme mít ve schránce zpráv tentokrát a budou-li přijmutelné a čitelné. Počítám totiž skoro na jisto s tím, že v Krabi internet bude. Pondělí 27.12. V noci to opět mohutně dulo, ale boudičku už nám to tolik neochladilo jako předevčírem, kdy jsme zaznamenali teplotní (snad spíše chladnostní) rekord. Ráno je krásně slunečné a dává možnost doufat, že vítr se opět přes den poněkud uklidní. Pokles teploty vody v moři se nejenom zastavil, ale naopak došlo k jejímu vzestupu o téměř jeden stupeň na dnešních 27°C, měřeno v 16 hod. Došlo také k dalším změnám v osídlení našeho ‘Innu’, vyměnili se naši protisousedé, jejich národnost zatím neznáme. V zátoce je zakotvena již druhý den krásná bílá jachta z Nového Zélandu, jejíž obyvatelé se připlouvají koupat na pláž v nafukovacím člunu s přívěsným motorem. Úterý 28.12. Dnes žijeme přípravami na cestu do Krabi, která by měla splnit několik účelů: 1) Prodloužení víz 2) Informace ohledně našeho přesunu do Malajsie, upřesnění kam vlastně pojedeme. Je tu totiž několik možností: a) autobusem do Kuala Lumpur b) autobusem do Penangu(Malajsie, na půl cesty do Kuala Lumpur c) autobusem do Singapuru d) vlakem do Singapuru e) autobusem do Satunu(Thajsko) a odtud dále lodí na ostrov Langkawi(Malajsie) f) autobusem do Kota Bharu(Malajsie) a odtud na ostrovy Perhentian(Vašek) 3) Nákup věcí potřebných k pobytu 4) Internet (e-mail) Zatím se nejčastěji přikláníme k variantě e) cestě přes ostrov Langkawi. Cesta do Kuala Lumpur je totiž příšerně dlouhá, asi 22 hodin a jelikož nejsme velcí cestovatelé jako moje sestra, tak z toho máme přímo hrůzu. Samozřejmě transmalajský transfer přímo do Singapuru, či ‘pouze’ do Johor Bharu je možnost čistě akademická, o které jsme nikdy vážně neuvažovali. Naopak cesta do Satunu by měla trvat tak asi 4 hodinky a plavba je 1:30 hod, což je docela příjemné. Potom asi krátký pobyt, vyzkoušet pro budoucnost, možnost kombinace s Indonésií, kam se dá jet z Malajsie lodí. Z Langkawi ‘fery’ na Malajsijské pobřeží, odtud dále do KL, z nějž máme spojení autobusem cca 6hod do Mersingu, městečka ze kterého plují lodě na Tioman. Na Langkawi je mezinárodní letiště, kam létají charterové lety z Evropy, což by se mohlo někdy v budoucnosti hodit. V Malajsii je možno bez víza pobývat 3 měsíce, Indonésie umožňuje pouze dvouměsíční pobyt, visum je nutné. Problém Indonésie je počasí. ‘Použitelná’ území leží až daleko na východě, ostrov Flores, kam se dostat je dosti problémové. V přilehlé Sumatře v době o kterou nám jde vrcholí období dešťů, bývající zde velmi intenzivní. Leč vše je možné. Na Sumatře, která je obrovská a má vysoké hory by měly být i odlišné podnební zóny. Jde o to kde jsou a mohl-li by se tam uskutečnit náš pobyt. Prodloužení víz by nemělo být problémem a ostatní věci k vyřízení také ne. 29.12.1999 Brzy ráno budíček a odjezd na čas v sedm hodin na korbě pickupu po vyschlé, prašné cestě do Saladánu. Tam nastalo první překvapení. Ve vesnici nás sundali s korby, nastoupili jsme do mikrobusu a do Krabi se nejelo lodí, ale po ose. Od nás s ostrova jede totiž ‘ferry’ na sousední ostrov, ten se přejede a po cca 25 km je další přívoz na pevninu, odkud vede dobrá silnice do Krabi. Zvládli jsme to za necelou 1:30 hod. Další příjemné překvapení byl Emigration Office, kde jsme byli vyřízeni velmi rychle a tak jsme mohli ještě týž den zpět. Poslední mimořádný spoj nám jel v 16:30, Bus a ferry. Nakoupili jsme zásoby, najedli se a ne zrovna nepodstatnou část času mi opět tradičně zabralo majlování. Tentokrát jsem našel jeden Internet service za taxu 1,50 Bathů minuta, ale spojení bylo přes telefon, málo výkonné, takže se mi povedlo za 110 Bathů majly pouze přijmout. Na odesílání bylo spojení nedostatečné, stále padalo a nakonec jsem to vzdal a našel jiné, sice o 0,50 B dražší ale zato rychlejší, zřejmě přímé napojení, kterým jsem odeslal všechny majly za 50 Bathů. Nejdelší část příjmu zabral Ota, který nám posílá sice jednostránkové dopisy, ale zato ve velkém množství. Já musím každý majl přijímat samostatně, pokaždé se znovu prokousávat po nitkách sítě až do Evropy, což žere minuty jako zběsilé. Prosím Vás tedy, příjemci deníku, posílejte nám vždy pouze jeden dopis, jakkoliv dlouhý. Délka zprávy prakticky nehraje žádnou roli, zato jejich počet ano. Při přijímání majlů jsem zaslechl češtinu, ale dotyční asi rychle odešli, takže nevím ani komu ty hlasy patřily. A teď ještě perlička. Pokoušel jsem se označit text v přijatém majlu a zkopírovat ho do stránky v textovém editoru Word, kterou jsem si k tomuto účelu vytvořil a zkopíroval na disketu. Když jsem měl text označený provedl jsem příkaz copy na ‘Internet Exploreru’ a pak jsem si spustil připravenou stránku T.E. Word. Objevila se, jeden řádek, který tam byl ode mě zněl: sem chci zkopírovat text zprávy a byl s dobrou českou diaktrikou, ale celý program byl v Thajských znacích. Tápal jsem kde je vlož, kde je ulož jako atd. Nakonec jsem to po několika pokusech zvládnul, překontroloval a bylo to v pořádku. Text tam byl. Překvapení přišlo až doma. Zasunul jsem disketu do notebooku a spustil Word, našel ten soubor se staženým textem a výsledek, nešel vůbec spustit, stále se mi ptal z jakého systému chci text převést a jako co jej chci zobrazit, odmítal pracovat a zakusoval se. Nakonec se mi podařilo něco dostat různými způsoby na obrazovku, ale bylo to všechno v nesmyslech a nečitelné. Takže opět jedno zjištění co nejde. No a aby se tradice neporušila přišlo i překvapení s velkým P a malým p. Mezi poštou mě upoutaly dvě zprávy jedna od Sandokana, kterému jsme poslali pohled s E-mailovou adresou a on hned odpověděl a potom zpráva s přílohou, označená jako ‘Velmi Urgentní’. Myslel jsem si, že nám banka oznamuje, že naše kreditky už neplatí, nebo něco stejně zdrcujícího, ale bylo to naštěstí něco úplně jiného. Došlo totiž k zádrhelu v prodeji pozemků v Jinonicích a aby se vůbec mohl uskutečnit, musí tam být můj podpis. Právník, který má celou věc na starost je připraven za námi přijet a přinést sebou vše potřebné k podpisu. Tak to je to překvapení. Přikládám autentický E-mail. Vážený pane Tržile, obracím se na Vás v souvislosti s kupní smlouvou na pozemek parc. č.xxx v k.u. Stodůlky, kterou měla minulý týden uzavřít Vašim jménem Vaše sestra paní Šabatová na zaklade plné moci, kterou jste ji za tímto účelem udělil. Z plné moci, kterou paní Šabatová při podpisu předložila, jsem vsak zjistil, ze se vůbec netýká výše uvedeného pozemku a také se odvolává na zcela jiné listy vlastnictví. Jelikož všichni ostatní spoluvlastnici již kupní smlouvu podepsali, vázne celá záležitost a zejména výplata první splátky kupní ceny pouze na Vašem podpisu. Dovoluji si Vás proto požádat o sdělení, na jakém místě jste momentálně k zastižení (mam informaci, ze jste odjel do Thajska), neboť jediná možnost jak zamezit dalším průtahům spočívá v tom, ze se za Vámi vypravím se všemi stejnopisy smlouvy a Váš podpis na místě jako advokát ověřím. Dekuji předem za brzkou zprávu a zůstávám s pozdravem Mgr. XY Vážený pane Tržile, nevím, jestli jste dostal mé předchozí zprávy, ale chtěl bych se s Vámi domluvit na podpisu kupní smlouvy, kterou měla na základě plné moci podepsat Vaše sestra pani Šabatová. Tato plna moc se totiž netýká prodávaného pozemku, a je proto nepoužitelná. Jsem připraven přijet za Vámi do Thajska kvůli tomuto podpisu (přiletěl bych 8. ledna), potřeboval bych vsak znát přesné místo, kde Vás najdu. Ozvete se mi prosím proto co nejdříve. Dekuji. XY advokátní kancelář L & A Sepsal jsem odpověď a hned po novém roce, první možnost je 3.1. provedu mimořádné spojení a možná, že dostaneme brzy návštěvu. Toto je má, samo sebou opět autentická odpověď: Vážený pane doktore, moc mě mrzí, že jsem Vám způsobil a ještě zřejmě vlastně stále působím problémy, ale věřte mi, že se tak nestalo úmyslně, ale jak vy právníci rádi říkáte, v dobré vůli. Do textu plné moci pro mou sestru jsem totiž opsal všechny údaje z Vaší smlouvy, kterou jste mi doručili. Nechápu jak mohlo dojít k tomu, že tam jsou uvedeny jiná čísla. Ale to už je teď asi jedno. Chcete-li nás navštívit na konci světa u kouzelné zátoky Andamanského tropického moře, které je součástí Indického Oceánu samozřejmě můžete. Jelikož je to ale poněkud z ruky, dávám k úvaze i zvážení jiných možností jako je doručovací služba a podobně. To už musíte uvážit Vy. Jsem samozřejmě připraven učinit něco v tom smyslu jako je dodatečné prohlášení o pravosti a pod. V tomto směru můžete počítat s plnou spoluprací z mé strany. A nyní jak je možno mně zastihnout: Až do nejméně 10. února 2000 se budeme zdržovat na této adrese: 7,34° severní šířky a 99,17° východní délky Thajsko, provincie Krabi, Ostrov Ko Lanta Yai (jižnější), jižní část západního pobřeží, záliv Kantiang Beach, stejnojmenný resort (Někdy je používáno také Aow Kanthieng a pro resort Kantiang Sea View, nebo Kantiang Bay View), boudička na nožkách, nazývaná zde hrdě bungalovem, nese označení B2. V této lokalitě se nacházejí pouze tři resorty: Marine Park View (na kopci), Sea Sun Bungalows (první od severu, ve směru z Ban Saladdan) a náš, který s resortem Sea Sun Bungalows přímo sousedí. Restaurace obou resortů jsou vedle sebe. Náš záliv je vzdálen 6 km od jižního konce ostrova, kde je správa Národního Parku a kde končí všechno, cesta i civilizace. 3 km jižně od nás (za námi) se nachází poněkud známější resort Waterfall Bay, ležící u stejnojmenné zátoky. Kdyby jsme z jakéhokoliv důvodu museli v uváděném čase odjet, necháme v 'recepci' resortu zprávu na Vaše jméno. Dostanete se k nám nejlépe: Letadlem do Bangkoku, dále letecky do Krabi, myslím, že je pouze jeden spoj ráno, doba letu 1 hod. Odtud z letiště, nejjednodušeji najmutým autem, taxi, minibus, přímo k nám (zabere tak 2 hodinky, mělo by se dát pořídit za cca 600-800 Bathů, 1USD = 37,50THB.) Z letiště, které leží mezi městem Krabi a námi je to k nám pouze něco pod 100 km, na cestě jsou dvě poměrně krátké 'ferry', které fungují od rána do asi 21 hod. První je z pevniny na severní ostrov, Ko Lanta Noi a druhá z tohoto ostrova na Jižní ostrov Ko Lanta Yai. Za tímto druhým přívozem je 'městečko' (rybářská vesnice) Ban Saladdan a odtud je to k nám cca 20 až 25 km. Posledních asi 8 km je těžší terén, ale Thajští řidiči to zvládají bezproblémově. Další možnost je jet z letiště do města Krabi, odtud lodí do Ban Salladan na Ko Lantě. Dvě lodi denně, v 8 a ve 13 hod. délka plavby něco přes hodinu až dvě hodiny. (závisí na stavu lodě a počasí). Z Ban Salladanu opět autem. Poslední možnost, velmi pěkná, ale časově náročnější je letět z Bangkoku do Phuketu, kam létá letadlo každou hodinu, odtud z letiště do města Phuket, odkud existuje lodní spojení na ostrovy Phi Phi, a z nich na ostrov Lanta. No a úplně poslední možností je Phuket - Lanta po zemi. Je to ale dost daleko. Doporučuji první možnost, v případě nestihnutí ranního letadla je lepší přespat v Bangkoku a pokračovat ráno. Letenku doporučuji zajistit u agentury ESO v Korunovační ulici, ing Tomáš Cikán. Tam máme dobré dlouholeté zkušenosti. Také potřebujete Thajské vízum, Ambasáda je v Rolandově ulici, za Spartou, vyřízení trvá 2 až 3 dny, je zapotřebí jedna fotografie, 600 Kč a pas platný ještě minimálně půl roku. Poštu na E mailu nekontroluji často, špatná dostupnost a také zde nemám svoji schránku, respektive se do ní dostávám velice komplikovaně, vina špatného programu, providera a zřizovatele schránky. Další kontrolu schránky učiním někdy koncem ledna a potom až asi v polovině února v Malajsii. Do Prahy se vracím 31 března. Tady u nás se dá přespat i ve skutečném bungalovu, dokonce i s air condition, nemusíte mít strach z boudičky na nožičkách, která vyhovuje nám, protože je hned u moře, které zde má teplotu 29 - 30°C. Tímto se s Vámi loučím, přeji vše nejlepší v Novém roce Vám i panu Ing Nickovi a na úplný závěr si neodpustím jednu maličkost. Máme tady totiž už rok 2542 (počítáno od úmrtí Buddhy) a další, který začne v dubnu bude 2543, takže ve třetím miléniu už jsme dost dlouho. To znamená, že Vaše eventuelní cesta by byla malou exkurzí do 26. století. s pozdravem a přáním šťastné cesty Karel Tržil Takže nám osud učinil vsuvku, abychom se tu snad nenudili. Jinak v Krabi vrcholí přípravy na oslavy konce roku, všude je výzdoba a vybudovány stánky a trhy. To vše vlastně jen a jen kvůli turistům, neboť Kubové slaví nový rok v dubnu. Ale nevynechají jedinou příležitost jak pomoci businessu a turismus je zřejmě business pořádný. Nepodařilo se nám nechat opravit kameru, ale díky tomu, že jsme prolézali všechny obchody s elektrem a videem, kde jsme se chtěli doptat na servis tak se nám podařilo koupit ‘spirálky’, ponorné vaříčky. Ten náš nám odešel a přežívali jsme jenom díky spirálce Benešově, který nám jí ochotně půjčoval. V jednom obchoďáku jsme narazili na váhu za 1 bath a tak jsme ihned ukojili svou zvědavost jak jsme na tom s naší tělesnou hmotností. Váha nám ale poskytla rozporuplné informace. Mně oznámila 84,3 kg, což by bylo docela dobré odtučnění. Jarce naopak vykázala 77,2 kg, což znamená ne zrovna příjemný nárůst o 2 kg. Logicky vzato, měli bychom oba vykazovat nějaký úbytek. Jinou váhu nemaje k dispozici jsme nuceni dále žít v nevědomosti, popřípadě se ukájet klamnými představami. Do Saladánu jsme přijeli už za tmy, když jsme před posledním přívozem museli opustit autobus, kterým jsme přijeli a který se vracel zpět. My jsme přepluli prámem, na druhém břehu nás naskládali jako sardinky i se všemi zavazadly, kterých měli čerstvě přicestovavší trevři požehnaně, do dvou pickapů a byla klika, že se nám podařilo sehnat auto do našeho Innu za více než příznivou cenu 3O B na osobu. Platili totiž všichni, kteří na autě byli stejně. Tím se stala vzdálenost našeho sídla výhodou, neboť jsme jeli ještě o 15 km dále než ti poslední, kteří vystupovali před námi. Večer jsme vybalili a potom nemohli spát, neboť probíhala ‘Beach Party’, před kterou jsme vlastně původně chtěli ujet. Band z Ko Samui měl vysoce výkonnou aparaturu a produkoval ‘life muzik’, či spíše, nezměrný bengál o síle mnoha desítek decibelů až téměř do rána. pokračování

---