Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVolání
20. 05. 1999
0
0
1539
Autor
Gity
Mé sny zmizely
s první sněľenkou.
Noc navlékla je
na nit přetenkou.
Své smutky hýčkám
v tichu peřiny.
Mé tělo hříąné!
Nejsi bez viny.
Bahno mi ąplouchá
někde u uąí.
Mé slzy!
Kdo vás osuąí?
Z bezmoci citu
v srdci závěje.
Má duąe!
Kdo tě zahřeje?
Vrátí mi víru?
Sny?
A naděje......
Báseň krásná, to ten smutek nic nepřidává v tichu peřiny, víra - sny - naděje snad nezemřou nám do Zimy, když Léta milost zatím máš, tak nepromrhej svůj ten čas, stačí prý otevřít ty správné dveře...
Pěkné, cítím to podobně, jenom mě nenapadají
tak hezké rýmy.
Moci se tak vrátit do doby, kdy mohl ještě
Titanic vyplout a nepotopit se.
tak hezké rýmy.
Moci se tak vrátit do doby, kdy mohl ještě
Titanic vyplout a nepotopit se.
B.Ezejmenij
21. 05. 1999Jsem člověk, co našel. Pláču za Tebe...
Víš, ryba je hastrmaní lžička
a slza, slza je voda, co je sama.
( kdo to napsal ?)