Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seStudentovo trápení
Autor
zu_zík
Kdo nezažil, nepochopí. Hodiny chemie pro mě vždy představovaly trauma,zvlášť díky jisté profesorce, teď už jen s úsměvem zavzpomínám:)
Studentovo trápení
Ráno v šalině student sedí,
s víčky těžkými do sešitu hledí.
Temné kruhy pod očima po probdělé noci.
“Proč já jenom blbec jeden četl do půlnoci?
Teď se mi ta chemie hrozně těžko učí,
když má hlava bolavá jen potichu skučí.”
S
tudent právě vystoupil, pomalu se loudá.“Ona škola neuteče, vždyť je to jen bouda.”
Když už sedí v lavici, školní zvonek zvoní,
chudák student ubohý už to nedohoní.
Neučil se včera, neumí to ne a ne,
sloučeniny jsou mu pasé a vzorečky neznámé.
Vtom se otevřely dveře a v nich stvoření je živé,
malé, snědé, tváře divé, o berličce
, hnáty křivé.“Dobré ráno”, zaskřehotá, rozhlíží se krvavě,
chybí mu jen černý havran, co má sedět na hlavě.
Zasměje se, krev nám stydne, rozhlíží se dokola,
student pod lavicí mizí – “Koho asi vyvolá?”
S
tvoření se rozhlíží, ale dělá drahoty,nakonec ukáže prstem, zaskřehotá
: “Třeba ty!”Milý student z lavice se souká,
jen se chudák
vystrašeně kouká.Nic se včera nenaučil, proto j
í nic nepoví,te
ď už spoléhá jen na to, že mu někdo napoví.P
omalu se student plíží, pomalu jde k tabuli,oči se mu trošku klíží, možná se i rozbulí.
“Rychle
, rychle, neloudej se, není čas,”stvoření se rozskřehotá, jak když mu chce zlámat vaz.
Student stojí u katedry, se vzorečky bojuje,
avšak to stvoření kruté už ho za to peskuje.
“
Nestůj jako solný sloup, odpověz mi na otázku!Který z
prvků, které známe může tvořit dvojnou vazbu?”“Dusík”, hádá student a to nejd
e už vzít zpět.“Cha, cha
”, zasměje se baba, “dostanete u mě pět.”Student vzdychá, plakat
začne,je to jako hrůzný sen
.C
o si chudák malý počne?A
tak je to každý den.