Zápisky ze školy

Bože to je nuda. Čas i vzduch se vleče hůř než housenka bez nohou. Jednotvárný šum třídy, přerušovaný pouze monotónním výkladem profesora. Hlasitější vzruchy při nesmyslných výbuších smíchu vystresovaných spolužaček.

Snažím se soustředit na děj v místnosti. Nejde to a tak jen bezmyšlenkovitě opisuju údaje z tabule. Opřu se čelem o lavici a píšu poslepu. Zkouším cokoli.

 Vytržení z letargie při obracení stránky v učebnici je jako probuzení ze sna. K tomu ještě ten děsnej hlad. Celá svačina je pryč a do oběda zbývá ještě půlhodina. Co bych jenom dal za uklidňující ryk zvonku…