Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sezápis z 15.března
08. 10. 2003
0
0
543
Autor
Borovous
Slunce dneska zasvítilo prudce,až sem zavřel oči.Pak sem si představil Terezu,malou,s rýhou jemnou ochlupenou,dotek v ní.Ucítil sem svoje tělo v prostoru,hnus.
Co duše? Seděl sem v kazajce v bílym pokoji,venku svítilo to samé prudké slunce.Trhal sem sebou jen v rytmu svalů na krku,uvnitř sem odpočíval,a poslouchal tu,která se nade mnou skláněla.Že je nutné vykašlat se na to,co potřebuju a chodit tak,jako by ty strachy nebyly.Jenom stromy.Začínal sem tomu věřit a mít rád i její bílý plášť.Někde uvnitř sebe sem našel něco krásného,ale to tam bylo dávno.
ok. zaujalo...protoze je to uprimny...kazdy neseme svuj kriz...kazdy resime sve problemy...a kazdy mame obcas depku....takze to je proc me to zaujalo....a pak ta posleni veta.....
protoze aby mohl mit jeden rad lidi kolem sebe, musi mit nejprve rad sam sebe....najit v sobe to krasne....a pracovat na tom, co se nam nelibi....
P.S. to aby si vedel, ze to moje zaujalo....bylo mysleno vazne..:-)