Prázdniny mrtvých slov

PRÁZDNINY MRTVÝCH SLOV

Ten zpěv se vytratil zadními vrátky

lehounce jako rouška

utkaná z průvanu

(Tak jak bez vzruchu kdesi stranou

náš určený čas odchází)

Zavládlo ticho. Začínají

prázdniny mrtvých

(či pozůstalých?)

 slov

Mezi vratkými řádky

je co se nedohodlo

V nečistém nádobí

je co se nedojedlo

To o čem byly spory

zůstalo mezi střepy

únavy po hostině

Ničím nebylo hnuto

bezděčně všichni  ztišili svůj hlas

Jeden druhému slovo od pusy bere

slova tu umírají za letu

Rozeberou si cédéčka a knihy

co se dá odnést potají

věci které ruce času rozlomily

zlomky, které se těžko skládají

To o mně  se přec radí

Je pozdě na zázraky

Poslové zlověstna

už krouží kolem domu

Snad ochrání mě starý amulet

snad váha naplavených let

A láska ...Jako by tu ještě byla

Hladím tu chvíli po vlasech

A řeč se znovu vede

prázdná bez ponoru

slova ze žluči a kalu

Za oknem váhá svítání

slunce snad ostýchá se vzplát

Co bylo namočeno osychá

i stopy krve pachut´slin

Prázdno je u zadních vrátek

Zas musím myslet na začátek

kdy ve mně prvně dozněl

ten zpěv