Ztracená láska

Ztratil jsem Tě, Lásko,

v krajině bez barev a vůní,

jež jsem doposud znal

a kterými jsem žil.

Ten kraj, do něhož jsem vešel,

je jiný a já v něm tak cizí.

Víš, Tvá duše,

ten vnímavý i rozpustilý kluk

je to, co stále miluji

a o čem každé noci sním.

Jak kruté bylo probuzení,

nemilosrdné poznání,

 že sen se mnohdy nevyplní.

Má duše miluje Tvou, Lásko,

cesty naše jsou však rozdílné,

nemají společný směr.

Buď sbohem ... a pak už jen ...

snad zůstaneme kamarádi.