Perdurabo

„Co si o sobě myslíš, ty blbečku. Žádná magie neexistuje. Ukaž mi nějaký kouzlo debílku! Už jsi někdy viděl toho svýho ujetýho boha, di s tím někam. Jenom machruješ, jen to vysvětli a dokaž, ty magore. Jseš úplně ujetej. Měl by jsi se léčit!!!”

Vztek, nenávist, bezmoc. To vše se mi honilo hlavou, když jsem slyšel toho kluka - Bennyho ke mně mluvit. Teď bych chtěl mít tu sílu a moc, abych mu dokázal co je MAGIE! Zahodit ho a narvat do něj pár „fireballů“. Nic jinýho si nezasloužil.

„Takhle chceš něco dokázat, bratře?“ uslyšel jsem náhle slova za sebou. Isra! „Ale já jsem to neřekl, nahlas?“ opáčil jsem překvapeně.

„Já, vím příteli. Což ovšem neznamená, že na to nemohu odpovědět.“

„A jéje další magor. Taky chceš vzývat adonáje? Na čem jedeš ty? To už asi tráva nebude,“ přitvrdil Benny. Čekal jsem co Isra odpoví. Jen se usmál. To jsem nechápal. On uráží vše, čím žije a čeho si váží a on se jen usmívá. On by ho přece mohl zničit. Proč něco neudělá, proč ho nesejme?

Benny byl v ráži a tak rychle pokračoval: „To seš teplej, že se tak blbě směješ? Jestli chceš tak ti vrazím ty vaše bichle do zadku, blbečku a s tebou,“ otočil se na mě, „si to ještě vyřídím ve škole. Tam ti ukážu kouzlo až budeš rudej i na prdeli!“

Isra ho očividně ignoroval a mluvil ke mně. „Těmito se vůbec nezabývej, mají právo na svůj názor. Ty budeš mít časem moc je zničit. Stejně jako já. Pak pochopíš, že je to zbytečné. Teď se ti zdá, že mají navrch, ale nemají. Jsou jen slepí a nemohoucí. Nezaslouží nenávist jen lítost. Což ovšem neznamená, že si musíš od nich nechat vše líbit. Zjistíš-li, že Tvá pravá vůle je zničit tento hmyz, pak neváhej a udělej to! Nikdo z nás, ani ty, není slaboch - pokud se chceš zeptat. Ale kvůli tomu jsem nepřišel. Odcházím, bratře.“

„Cože?“ Svět se mi právě zhroutil … „Proč, co se děje?“

Bennyho patrně velmi rozčílila naše ignorace jeho urážek a rozeběhl se na nás. Izra si ho nevšímal a mluvil dál.

„Řekněme, že má cesta se již nekříží s tvou. Mám jiný a vyšší cíl. Nejsem tu, abych tě vodil za ručičku do tý doby, než budeš chodit na kafe s Metatronem. Přestaň se bát a zkus si trochu věřit! Přemýšlej svou hlavou a jdi za hlasem svého srdce a buď sám sobě Bohem a jdi svou cestou. Máš dobrý směr, tak se ho drž! Buď silný a věř. Není moci, která by mě tu zdržela a není moci, která by tě zadržela v tvé cestě. Buď hvězdou, nechť je to tvá pravá vůle.“

Benny dorazil k nám a napřahoval se na nás. Isra jen lehce uhnul a nastavil mu nohu. Bennyho strhla jeho vlastní síla a přepadl přes zábradlí do řeky na loď s odpadem, která pod námi právě proplouvala.

„Tomu říkám, zpětnej ráz. A pak, že mágové nemaj smysl pro humor,“ zašklebil se Isra a zmizel za rohem. Už jsem ho poté nikdy neviděl. Jen do ruky mi vtiskl malý notes. Ten mi byl pomocí, na začátku mé cesty. Na začátku bylo napsáno: „Vytrvám až do konce!“ A vytrval jsem. Má cesta nebyla jednoznačná. Ať mé činy posoudí čas.

Jmenuji se Perdurabo.