Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seČajový dýchánek
08. 11. 2003
1
0
531
Autor
sokol
čajový dýchánek se se panu kelimkovy skutečně povedl.Všichni se vesele bavily zvláště pak pan žlůva, který si vychutnával každý doušek letmým hvízdnutím, které šlo panu kelímkovy pomalu ale jistě na nervy, ale nedal na sobě nic moc znát, neboť pan kelimek byl skutečně dobrý v přetvařování. Poněvadž vystudoval prestižní školu PABPSŽN (Přetvařování aneb bez Přetvařování se žít nedá), která sice jeho rodiče stála mnoho lahodného ovoce s výtažky máty, ale určitě se to vyplatilo, protože se pan kelimek v této situaci opravdu skvěle přetvařuje.
když pan kelímek usrkával svého sqvelého čaje, a při hlasitém hvízdání které neurvale vyluzoval pan žlůva, uslyšel malý ale zřetelný zvuk.Píp.Toto podivné Píp pan Kelimek moc dobře znal páč chodil na školu PABPSŽN (Přetvařování aneb bez Přetvařování se žít nedá) kde se tímto Píp ohlašovala pauza na oběd. Oběd měl pan Kelimek velmi rád, protože držel dietu, která mu dovolovala jíst jen oběd, takže pan Kelimek vlastně jen obědval, proto se na oběd vždy tak strašne těšil.Ale proč slišel pip které ve škole PABPSŽN (Přetvařování aneb bez Přetvařování se žít nedá)ohlašovalo pauzu na oběd u sebe doma? Pan kelímek vstal, přičemže hlavou narazil o velký křišťálový lustr, který byl pověšený přímo nad hlavou pana žlůvy. Pan žluva vypnul diktafon, kde měl nahrané ono Píp (Pan žluva věděl že když pan kelimek uslyší ono Píp u něj doma, bude to pro něj velice divné, protože tohle Píp přece oznamovalo oběd na jeho škole PABPSŽN [Přetvařování aneb bez Přetvařování se žít nedá] a tak vstane a rozbije si hlavu o lustr, který si pan žluva vzal sebou), vzal panu kelimkovi všechny cenné věci a odnesl si je.
domov pana kelímka, který vlastně vystudoval jenom školu PABPSŽN (Přetvařování aneb bez Přetvařování se žít nedá) tlel několik dní ve svém domě, když tu najednou plíseň která pokrývala jeho tělo se začala rozšiřovat dál po domově pana kelímka, po krátkém čase se začala rozšiřovat dále do města, a celé město se muselo vystěhovat, poněvadž ostatky na kelímka byli velice jedovaté a ptáte se jak dopadl pan žlůva? no...jak...umřel, neboť se moc nadýchal 3
spór, které pan kelímek neustále vypouštěl z těla. nasere co?
když pan kelímek usrkával svého sqvelého čaje, a při hlasitém hvízdání které neurvale vyluzoval pan žlůva, uslyšel malý ale zřetelný zvuk.Píp.Toto podivné Píp pan Kelimek moc dobře znal páč chodil na školu PABPSŽN (Přetvařování aneb bez Přetvařování se žít nedá) kde se tímto Píp ohlašovala pauza na oběd. Oběd měl pan Kelimek velmi rád, protože držel dietu, která mu dovolovala jíst jen oběd, takže pan Kelimek vlastně jen obědval, proto se na oběd vždy tak strašne těšil.Ale proč slišel pip které ve škole PABPSŽN (Přetvařování aneb bez Přetvařování se žít nedá)ohlašovalo pauzu na oběd u sebe doma? Pan kelímek vstal, přičemže hlavou narazil o velký křišťálový lustr, který byl pověšený přímo nad hlavou pana žlůvy. Pan žluva vypnul diktafon, kde měl nahrané ono Píp (Pan žluva věděl že když pan kelimek uslyší ono Píp u něj doma, bude to pro něj velice divné, protože tohle Píp přece oznamovalo oběd na jeho škole PABPSŽN [Přetvařování aneb bez Přetvařování se žít nedá] a tak vstane a rozbije si hlavu o lustr, který si pan žluva vzal sebou), vzal panu kelimkovi všechny cenné věci a odnesl si je.
domov pana kelímka, který vlastně vystudoval jenom školu PABPSŽN (Přetvařování aneb bez Přetvařování se žít nedá) tlel několik dní ve svém domě, když tu najednou plíseň která pokrývala jeho tělo se začala rozšiřovat dál po domově pana kelímka, po krátkém čase se začala rozšiřovat dále do města, a celé město se muselo vystěhovat, poněvadž ostatky na kelímka byli velice jedovaté a ptáte se jak dopadl pan žlůva? no...jak...umřel, neboť se moc nadýchal 3
spór, které pan kelímek neustále vypouštěl z těla. nasere co?
táhni...
tohle bylo psaný stylem, každý dvě věty...a vzniklo to samo od sebe podobnost jmen je zcela náhodná, co se týče originaliti, chtěli jsme ji docílit, neustálým přísunem retardací, které dokáza událost,tak krátkou událost jako napít se čaje, vstát, praštit se, umřít a zamořit svými ostatky zbitek města na pár řádek.