Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

3-11-2003

10. 11. 2003

1301

Autor

Yorick

(*mezi čtvrtou a pátou hodinou ranní) *lze chápat dokonce jako přispěvek k diskusi \\\"co znamená \\\'navždycky\\\' v ústech ženy?\\\"

tak jako včera
dvakrát dvě Müllera
nepoznal jsem Tě
sebevědomě ukrytou
na druhém břehu stolu
daleko, daleko
ty oči bokem já dolů
chytám se řas
a
poloúsměvy pologesta
zcela zpola odhodlaná
změnit se x
chceš i nechceš přestat

slova : ticho nerozhodně
8:15 nastává srdcevrat
pyramida pocitů
já jsem támhle ty zas tu
asi...
bylo...
já bych...
na přátelství.

romantika
pravdu
cvič!
zamilovat
čas
jsi pryč?

tíživě tichá partie šachu
beru střelce
ztrácím vítr
černobílé kostky strachu

oděná v šatech poznání
jsi krásnější než kdy
osvobozená
sama
sebou

(domácí vedou)

miluju.

děkuju.

Yorick

14. 12. 2003

Dát tip

(neupravoval, opravuju jenom chyby, překlepy. Díky.)

katugiro

30. 11. 2003

Dát tip

nepřijde mi to chaoticé ani se zbytečnými prázdnými slovy je to normální (nebo jsi to zatím upravoval?) je to výborné *

Yorick

12. 11. 2003

Dát tip

Je to chaotické. Celé je to snad o tom, že to ve dvou jednoduše začne a ve dvou zase skončí. Prostě se v životě musíš občas nějak prokopat tím klubkem chaosu. A takhle to dopadne, když během toho něco napíšeš. No. Je to spíš komunikace se sebou samým, ohmatávání toho zážitku v sobě, třetinová terapie psaním... ale to funguje u každého psani! Tak nevím... Jinak "o chaosu" je "programově" tahle moje: http://www.pismak.cz/dilo.php?num=3637 Diky:)