Osm mršin antilopy
I ~
vtu pomalou minutu
jedenáctého dubna
udeřilo moje srdce třicet sedmkrát
Odložte si, slečno
račte dál slečno
nevšímejte si
omáčky na zemi
kalhotek na židli
ad Morbum (di) Primum
Myšlenkám zákaz vycházení a básnický struP
pro psaní se nenávidím.
Odtrhnout svaším masem až na bělavé kostI
jsem fůrije prvních polibků
Nigai aoi
modrý, modrý,
odpusť mi tu náladu
do prázdné hlavy
si ostříhám nehty
Soldat Rien
I.
nic víc
než huronské ticho na střelnici
krčmářův smích ve zpovědnici
Soutěžní recept s dvouletou zárukou
559krát já, 40krát někdo, 35krát nikdo, 23krát všichni, 64krát něco o samotě, 19krát spolu
171krát zas a zase, 91krát pořád, 72krát čas (včetně často a občas), 62krát nikdy, 56krát vždy, 64krát někdy, 19krát znovu, 15krát stále a 2krát jindy
jen pětkrát něco o slibech (jeden slib na víc než osm tisíc slov. )
68 proč ke kterým celých 238 protože a jedno neboť, navíc zdarma 33krát ať
Svíčková ze slunečnic
vždycky zapálíš pár svíček
když jsi smutná
s víčkama zavřenýma na petlice
ležíš Levá ruka na čele
All that jazz (hájendráj)
Starší pár
rustikálních Francouzů
v sousedním pokoji
chrápe dur
iv. Morová rána, večery
není to fajn
vědět že se zase blíží pátek
a život bude kapánek klidnější
každej polámanej medvídek touhy
iii. Nábřeží
ty a já sedí za oknem
rozsvícené tramvaje jedou poslechnout si racky
na nábřeží a možná budou pryč
a možná bude zima
ii. Neo (nová)
stříbrná dívka tančí na vlnách
černé Vltavy a měsíc sleduje vzhůru
nohama v lodičkách
od Anděla
i. Doprovod
do divadla oblékla sis červené šaty
za stovku ze sekáče To já jsem dělal ostudu
pro pupkáče v fraku lístky nejsou a ty
jsi jim řekla: "s nikým jiným dovnitř nepůjdu"
Usmrkánek (18. září)
je to přesně
na den
a pár podzimů
John Lennon dal
Jízdenka pro kočku
( moje tygří koťátko )
bude mít jméno Mudrc
a v Mariánském příkopu
popije s Buddhou čaj
Across the uRiverse
všechny ty jezzy
cuchající Vltavu
waves of joy
mám rád
Zbývá odejít
Píšeš do knížek
a jednou za život si uděláš radost
lístkem na koncert
na druhý křížek
Vinobraní
Autobus v dešti
radostně vrtí výfukem
taky se těší
na vinobraní
Holubí nádraží
Tramvaj má na zádech
závodnické číslo
znamená "mě nedoběhneš"
a po Brně
Milování s čokoládou
až pozdě v noci když nevíš netušíš spíš
sníš
i židovský učenci by řekli áríjem
hořká čokoláda po špičkách opouští spíž
Padesát milých
Padesát milých má moje láska
praská páska ať to máme za sebou
a všechny tolik Tolik ráda
pro posledního počítala
Tajná vysílání
posíláme se bez představení
neskrývám nic než kdo jsem
a že svět není jen náš
nikdy jsi se nezeptala na moje jméno tak jsem mlčel
Variace na déšť
Míjené lampy odbíjí domů A provždy mává smutné dívky dlaň Radosti zřícené - na okraji lomu (Indiánova dcera tne dýmky míru daň) Kouř kane neslyšně v peřejí řev Africká matko, zachraň svou krev.
Grafičko dešťových mraků
Planý říjen Andreje Mistěnka (milostný příběh zavřených pistácií)
Končil říjen, ale doulic Varšavy jako by se už druhým dnem vracelo léto, jako by si něco zapomnělo a teď nesměle nahlíželo do chladnoucí světnice. Příjemný vlažný vítr čechral vlasy chodcům vrozepnutých kabátech a snášel kzemi barevné listí kaštanů a javorů. Andrej seděl na opěradle lavičky uprostřed Matyášova parku a čekal na Ninu. Pozoroval domovní fasády zčervených cihel a slunce probleskující houfy malých, bíle a šedě nadýchaných mraků, které rychle proplouvaly oblohou; co chvíli vytáhl zmuchlaný kostkovaný kapesník a otřel si kapičku.