Odložte si, slečno

račte dál slečno
nevšímejte si
omáčky na zemi
kalhotek na židli

Zemi

dlouhý stín
vrhá soumrak
do polí

ad Morbum (di) Primum

Myšlenkám zákaz vycházení a básnický struP
pro psaní se nenávidím.
Odtrhnout svaším masem až na bělavé kostI
jsem fůrije prvních polibků

Nigai aoi

modrý, modrý,
odpusť mi tu náladu
do prázdné hlavy
si ostříhám nehty

Soldat Rien

I.
nic víc
než huronské ticho na střelnici
krčmářův smích ve zpovědnici

Soutěžní recept s dvouletou zárukou

559krát já, 40krát někdo, 35krát nikdo, 23krát všichni, 64krát něco o samotě, 19krát spolu
171krát zas a zase, 91krát pořád, 72krát čas (včetně často a občas), 62krát nikdy, 56krát vždy, 64krát někdy, 19krát znovu, 15krát stále a 2krát jindy
jen pětkrát něco o slibech (jeden slib na víc než osm tisíc slov. )
68 proč ke kterým celých 238 protože a jedno neboť, navíc zdarma 33krát ať

Svíčková ze slunečnic

vždycky zapálíš pár svíček
když jsi smutná
s víčkama zavřenýma na petlice
ležíš Levá ruka na čele

Benzedrin

Vesmír
je plný
svítících slůvek
která mi píšeš

All that jazz (hájendráj)

Starší pár
rustikálních Francouzů
v sousedním pokoji
chrápe dur

iv. Morová rána, večery

není to fajn
vědět že se zase blíží pátek
a život bude kapánek klidnější
každej polámanej medvídek touhy

iii. Nábřeží

ty a já sedí za oknem
rozsvícené tramvaje jedou poslechnout si racky
na nábřeží a možná budou pryč
a možná bude zima

ii. Neo (nová)

stříbrná dívka tančí na vlnách
černé Vltavy a měsíc sleduje vzhůru
nohama v lodičkách
od Anděla

i. Doprovod

do divadla oblékla sis červené šaty
za stovku ze sekáče To já jsem dělal ostudu
pro pupkáče v fraku lístky nejsou a ty
jsi jim řekla: "s nikým jiným dovnitř nepůjdu"

Usmrkánek (18. září)

je to přesně
na den
a pár podzimů
John Lennon dal

Jízdenka pro kočku

( moje tygří koťátko )
bude mít jméno Mudrc
a v Mariánském příkopu
popije s Buddhou čaj

Across the uRiverse

všechny ty jezzy
cuchající Vltavu
waves of joy
mám rád

Andělé

Nejsou
to zástupy
třešní v květu
nejsou to sněhové

Mardou

Víš Mardou
Zase svítá
zase jsem jednu noc
propsal

Zbývá odejít

Píšeš do knížek
a jednou za život si uděláš radost
lístkem na koncert
na druhý křížek

Vinobraní

Autobus v dešti
radostně vrtí výfukem
taky se těší
na vinobraní

Holubí nádraží

Tramvaj má na zádech
závodnické číslo
znamená "mě nedoběhneš"
a po Brně

Milování s čokoládou

až pozdě v noci když nevíš netušíš spíš
sníš
i židovský učenci by řekli áríjem
hořká čokoláda po špičkách opouští spíž

Aljaška

Země kde se tmě
vláda vymkla
z čelistí
a teď němě

Padesát milých

Padesát milých má moje láska
praská páska ať to máme za sebou
a všechny tolik Tolik ráda
pro posledního počítala

Tajná vysílání

posíláme se bez představení
neskrývám nic než kdo jsem
a že svět není jen náš
nikdy jsi se nezeptala na moje jméno tak jsem mlčel

Variace na déšť

Míjené lampy odbíjí domů A provždy mává smutné dívky dlaň Radosti zřícené - na okraji lomu (Indiánova dcera tne dýmky míru daň) Kouř kane neslyšně v peřejí řev Africká matko, zachraň svou krev.

Grafičko dešťových mraků

Planý říjen Andreje Mistěnka (milostný příběh zavřených pistácií)

Končil říjen, ale doulic Varšavy jako by se už druhým dnem vracelo léto, jako by si něco zapomnělo a teď nesměle nahlíželo do chladnoucí světnice. Příjemný vlažný vítr čechral vlasy chodcům vrozepnutých kabátech a snášel kzemi barevné listí kaštanů a javorů. Andrej seděl na opěradle lavičky uprostřed Matyášova parku a čekal na Ninu. Pozoroval domovní fasády zčervených cihel a slunce probleskující houfy malých, bíle a šedě nadýchaných mraků, které rychle proplouvaly oblohou; co chvíli vytáhl zmuchlaný kostkovaný kapesník a otřel si kapičku.