Kam zmizel rukopis...
Kam zmizel rukopis
někdejších básníků
lesk co se po léta
neztrácí
Ze slabikáře
Kap, kap, kapičky
nakapu si do pičky
Doktor říká, že ty kapky
pomůžou mně od kapavky
O Rýmu
Bez rýmu básní kdekterý kokot
jemuž je zatěžko slovíčka poskládat
Rým - to je strastí roubený pochod
jazyk i rozum třeba je ovládat
Balada o malých kozičkách
Když ponejprv jsem spatřil
ty koroptvičky malé
hned celý jsem ti patřil
a ostatním dal valé
Lucii
Počkám až dívka Lucie
pozvedne svou číši
až omamný mok dopije
budem v jiné říši
Strach zírá bezostyšně...
Strach zírá bezostyšně
na párek milenců
hrdý svou mocí pyšně
vplétá se do věnců
Selhání
Ačkoli jsi skvost
fakt kost
už má asi dost
můj chvost
Ditě
Tak rád bych vytesal
Tvé jméno na oblaka
paprsky učesal
a pustil jako draka
Nač bát se ostudy...
Nač bát se ostudy
posměchu publika
plivnutí chudáka
do tváře
Když básník na špalek...
Když básník na špalek
pravou svou ruku vydá
k němému publiku
písmeny hovoří