V oblacích
Obejmul anděl vroucně dívku,
v jejíž duši plamen zhasl.
Dívku, co kdysi básně psala,
dívku, která nenalezla smysl.
O mátovém čaji
Zbyly nám v dešti dva poslední břehy
leč i zbytek světa nám pod nohama taje
na rtech máš pastelkou citů a něhy
namalovanou chuť mátového čaje
Pod kopretinou
Až mne ráno najdeš snít
zahalenou v pláči, věř
že sním o tobě.
Až mne jednou najdeš
Procházím se mezi stěny..
Procházím se mezi stěny
v kterých zůstala slova
co žila jsem pro ně
Procházím se mezi stromy
Patnáct
Je mi patnáct.
Patnáct nádherných let
od té strašné chvíle porodu
Patnáct.
Neplač
Jak chvíle dokáže změnit
dnes je mráz
mráz až moc velký na město
něco zvoní
Oči
Zas další večer mi tvé oči
černý večer modré ničí
Vzal jsi mi mé srdce
a ve mně sama krev se točí
Idyla
Tma prázdnejch stolů
a zaschlá krev vrahů
ležících v prachu
v dětství chtěli jen kolu
Krátká čára
Jak čára na operačním displeji
kontrolující život srdce
jak čára se promítá život naší duše
z propastí a temných děr
Nevěro
pod otevřeným oknem
sleduji padající déšť
konečně po dni vleklém.
ale vzpomínko lásky,běž.
zamilovaná
Tíživá myšlenka na tebe
mi nakazila studený večer
tíživý ráj, však bez nebe
v mém krásném snu s tebou
Dnes padal sníh
Láhev vína se předává z prstů
a mráz zalézá podnehty do očí
stojíme v kruhu, kolem oblaka listů
teplouž skončilo, proč nám to nestačí.