Písmák | 18.02.2004 00:00 | K dílu: | Lens |
| No jo, kanibalismus. Docela drsný text. | ||
| 12.01.2004 00:00 | K dílu: Zlý Bůh? | Lens |
| Basnicka formalne velmi jednoducha. Pokud jde o obsah, nejsou tu zadne metafory a jine figury, spise jde o jakousi volnou nabozenskou uvahu. A k te bych se rad vyjadril. Domnivam se, ze monoteismus musi zakonite skoncit prave v takovem reseni - tj. ze zlo neni od nejlepsiho boha, ale od cloveka. Korunou tohoto odcizeneho masochismu je posledni radek... Pravda je ta, ze existuji dva bohove, Buh dobra a Buh zla. A tento svet je valecne pole. Tot vse a veskere sebemrskani odvrhnete, neni to dustojne cloveka. | ||
| 18.02.2004 00:00 | K dílu: BALÍK | Lens |
| Text je docela dobře napsaný, udrží čtenáře v napětí a očekávání - problém je ale právě v tom, že tu schází pointa. Povídka končí tak nějak do vytracena, prostě pošťák uprchne a čtenář se nedozví nic překvapivého, na co právě celou dobu čekal. Chápu, že základem byla reálná událost, ale povídka nesmí být až zas takto obyčejně zakončená - navíc větou, která se snaží nepřímo přesvědčit čtenáře, že to bylo napínavé a zábavné. Jako by herec na závěr hry poznamenal k publiku: "Tohle byl teda báječnej text, a nehraju to špatně, že?" | ||
| 26.02.2004 00:00 | K dílu: | Lens |
| Otřelá základní metafora. Formální básnická práce na jejím rozvinutí či dokreslení není špatná (autor dobrý pozorovatel), ale prostě proč číst klišé místo básně? | ||
| 26.02.2004 00:00 | K dílu: Před usnutím | Lens |
| Milé, dobře zrýmované, rytmus trochu horší, obsah - nu, tak je to takové příležitostné oslavné veršování, takže ten bych nehodnotil. | ||
| 26.02.2004 00:00 | K dílu: | Lens |
| Ne, zase nic. 1.sloka: Metafora s písní mi zní celkem vtipně, kdyby ale za ní něco dalšího následovalo, co by ji rozvinulo v nových souvislostech. Místo toho, čeho se dočkáme? Přiznání viny atd. Co má probůh společného vina s písní? - 2.sloka: klišé na klišé - 3.sloka: tohle je asi nejpovedenější sloka textu, snad právě pro svou mnohovýznamovost - napovídá jen trochu, čtenářovi otevírá spoustu výkladů, proč to či ono... (např. proč krůpěje ledové už nejsou ostré jako kdysi, kde asi jsou ti mluvčí textu) Poslední sloka nebo verš tvořící sloku se mi zdá opět nelogická - sice odkazuje k té vině v první sloce, ale metafora je neobratná - proč by se mělo odpuštění smísit s ledovými krůpějemi? Resp. co je tam za souvislost? | ||
| 27.02.2004 00:00 | K dílu: Plení | Lens |
| Nádherné. Pokud to dobře chápu, je druhým plánem popis soulože, že?:) Dva signály, 1/ "mezi balkonem a předsíní" - 2/ zapadal spodním prádlem - Dávám tipa. Líbí se mi jak celá první sloka - taková prostá, rurální a zároveň hluboká jak od R. Frosta. Líbí se mi dále "nemá místo pro svatyně. Jen pro svaté." - mně to evokuje, že jde hlavně o lidi. | ||
| 27.02.2004 00:00 | K dílu: | Lens |
| Celkem dobře zveršované, ale obsahově neoriginelní a klišovité. Už vidím ty uvzdychané reakce místních romantyček:) ale se mnou ať autor nepočítá:) Já všechny ty zde použité metafory a slovní spojení četl už stokrát, tisíckrát. Byl by to asi působivý písňový text, tj. tam, kde by šlo spíše o hudbu, zatímco slova až jako jednoduchá obsahová složka. | ||
| 27.02.2004 00:00 | K dílu: Slza | Lens |
| Ten prolog je pro blbce, díky:) Text má nějaký vývoj, což je dobře podchyceno formou krátkých řádek, kde verš neustále přesahuje na další řádek. Je tu pár dobrých postřehů nebo překvapivých spojení ("možná že oči umírají první" je docela silné, "schovat /slzu/ abys ji nikdy nenašel"), i to závěrečné zesílení "nikdy nechytím" je působivé. Jsem na rozpacích - je to sice o banálním tématu, určité části jsou rovněž banální, na druhé straně je to dobře zrýmované a někt. části jsou dobré až silné. Dám tipa, ale spíše proto, abych nalákal ostatní kritiky:) tedy pokud se někdo řídí při čtení básní na Písmáku tipy, já ne, beru to jak smrt:) | ||
| 27.02.2004 00:00 | K dílu: Záporná | Lens |
| Tohle by podle mě byla docela dobrá básnička pro děti. Myslím, že bych ji klidně zařadil do nějaké čítanky pro druhou, třetí třídu. Je to mile naivní text, ale např. "Už to opravdu musíme říct" má něco do sebe, stejně jako způsob, jakým autor vykresluje projevy přicházejícího podzimu. | ||
| 27.02.2004 00:00 | K dílu: Paměť | Lens |
| Tohle je na první pohled něco jako prostý popis zapomnění nebo i sebevraždy. Na druhý pohled je to docela složitý text s nejasnou obrazností. Např. mě trklo, proč jsou tam ty koleje - ale pak napadlo, jestli to není symbol osudu. Nebo co zde symbolizuje jezero, pokud se jako hladina zavřela léta? A co je potom půda? Není to spíše něco v lidské psychice, než konkrétní doslovná půda? Neumím to vyložit zcela harmonicky - ostatně, u které básně to jde. Dám tip. Jsem zvědavý, co řeknou ostatní, mě tenhle text připadne rozhodně zajímavý a mnohoznačný. | ||
| 27.02.2004 00:00 | K dílu: asi prach z cesty | Lens |
| Poslední sloka hrůza, klišé, "silná" a silně otřelá slova. - Celkem se mi líbí metafora v první sloce, protože na první pohled nedojde (asp. nám slabším) jak by prach mohl čmárat deštěm, chce to určité zapojení mozku, protože ten paradox provokuje tím, jak je jasné, že tu přece je prosté vysvětlení. - 2.sloka je o něco horší, protože ačkoliv je dobře zrýmovaná, přece jen obsahuje tradiční obraznost, byť vtipně zrýmovanou. | ||
| 27.02.2004 00:00 | K dílu: Cesta | Lens |
| Tradiční obraznost, prostě klišé. Možná dobrý písňový text pro nějakou smyslnou zpěvačku. | ||
| 27.02.2004 00:00 | K dílu: Mříže | Lens |
| Poslední tři řádky jsou takové salvy klišé, ale první čtyři by možná mohly něco skrývat, nějakou analogickou strukturu, která by dávala metaforu: tj. že myšlenky jsou jako paprsky slunce, tj. že Mysl, Člověk, Lidskost je omezená / roztříštěná v jednotlivcích a pomíjivých myšlenkách, jako slunce (mysl) tříští své paprsky o mříže. Vězeň (duše) pak nepřijímá slunce v jeho plné síle, ale jen jeho roztříštěné fragmenty, tj. myšlenky, o nichž si myslí, že jsou její. Nevím, možná se pokouším násilím to nějak vyložit a není to tam. Nevím. | ||
| 25.02.2004 00:00 | K dílu: | Lens |
| Připadne mi to silně neoriginelní. Nejhorší asi je metafora s lodí bez kapitána - není původní, minimálně ji užil už Hrabě (a ten to taky nejspíš odněkud vzal). A podle mně je to navíc velice blbá metafora, protože láska má podle mně kapitány dva jako jednoho...:) | ||
| 27.02.2004 00:00 | K dílu: Žiju...bohužel:o) | Lens |
| Mě docela dostalo, že autor rozlišuje žít a existovat. To by se asi existencialisti vyvrátili z hrobů do kosmu, tohle slyšet:) | ||
| 25.02.2004 00:00 | K dílu: léto... | Lens |
| "Vlasy si šeptaly s vrcholky klasů" - no to je naprosto úžasné, první sloka celá vystihuje výtečně atmosféru. Jako celek tento text vyvolává silně mystickou atmosféru. Oslovení neznámých (duchovních bytostí/chlapů?:) je také povedné svou dvojznačností, eroticko-mystickým nábojem! Dávám tip. | ||
| 25.02.2004 00:00 | K dílu: | Lens |
| Tak jsem tady s tím šlapáním:) - no, je to celkem poetický text, spíš básnička než báseň, hned ta první sloka, teda nedokážu si představit, jak se má korálový útes lámat v pase, případně kde je tu podobnost se svitem luny/resp. dívkou? - "městem výklenků" je docela povedené, evokuje to ve mně úplně romantickou atmosféru nějakého starobylého města. "kvílející housle..jako ptáče v nouzi" je klišé. | ||
| 25.02.2004 00:00 | K dílu: | Lens |
| Metafora s křídly poezie dosti otřepaná, netřeba exhumovat zombíka. Metafory první sloky mi nepřijdou nějak zajímavé, chápu asi, proč čelem a proč do mramoru, ale nevím, proč schodišť a proč by se měla "mramorová" schodiště chvět jako struny (není to násilný obraz?), když jimi poběží poezie? - samozřejmě, možná prostě nemáme s autorem jen shodné cítění, rád bych zase jednou upozornil, že všechny mé kritiky psané na Písmáku jsou čistě subjektivní a nemsírně zaujaté jen tím, co cítím (nemám neomezený horizont ani citu ani intelektuálního rozumění) a neměly by nikoho odradit od hledání. | ||
| 25.02.2004 00:00 | K dílu: | Lens |
| Celkově: rozpačitý dojem. Někt. sloky dokonce velmi silné, jiné překvapivě slabé. Zejména poslední sloka, to už je próza všedního dne, první sloka se mi nezdá kvůli tomu, že pokud autor nemínil metaforu hvězda//dívka, tak pak nevím, jak je možné v šeru poznat, že se dívka červená. První dva řádky první sloky ujdou, docela vtipná předehra, ale pak se to trochu zadrhne o ty poslední dva.- druhá sloka naprosto strhující, silná, to je výtečné, zde se autor projevuje jako rozený básník, smekám. 3.sloka by se dala jako přechod, jako pauza k dalšímu poetickému vzepětí, ale už se jej bohužel nedočkáme. 4.sloka nic moc, 5. tragedie. | ||
| 27.02.2004 00:00 | K dílu: SLOVA SLOVA SLOVA | Lens |
| Úderná básnička. Druhá část je velmi silná, asp. pro mně, protože víte, co znamená měsíc v určitých mytologiích.. První část není špatná, ale "jestli...král" se nehodí k té obraznosti předtím, je to tam střelené z boku, to si může dovolit textař písní, ne básník, ten musí integrovat, organicky zapojovat, tvořit/odhalovat celek, kde každá část nějak osvětluje celek. A mně se zdá (sen?:), že právě ty dva poslední řádky nejsou zde takto zapojeny do celku textu. Jinak si myslím, že tento text dost přesně vyjadřuje povahu nerozumění mezi lidmi, v lidských vztazích, do čehož se mi právě hodí i to mytologické vyznění druhé sloky. Je tu konkrétno (konkrétní krize ona-on třeba), ale i obecno (ne abstraktno, ale že to platí pro všechny lidi, pro nedorozumění v rámci lidstva!). Dávám tip. Nenápadný, ale silný text. | ||
| 27.02.2004 00:00 | K dílu: | Lens |
| Co je to létavice? Myslel jsem si, že jde o padající hvězdu? Pokud jo, tančí padající hvězdy? Ale i tak mi přijde (možná přílišnou stručností a krátkostí) tento text příliš mnohoznačný. Ta persona, kterou oslovuje mluvčí textu může být kdokoliv, v případě personifikace cokoliv. Takže se není čeho chytit. | ||
| 24.02.2004 00:00 | K dílu: Povzbuzení | Lens |
| Mimoch.: "movou" je "novou", ano? - tohle je úvaha, která je sice více méně pravdivá, ale pouhý popis té její pravdy milionkrát slyšenými a čtenými frázemi nestačí na to, aby tomu ostatní říkali báseň. Byla by to opravdu spíše rada hodné babičky vnučce. Babičky, která nemá literární ani myslitelské ambice. | ||
| 25.02.2004 00:00 | K dílu: nezajímavý večer na pokoji č. 444 | Lens |
| Souhlasím s Gadzem, dám tip. + Autor nesmírně dobrý pozorovatel. Civilní poetika, volný verš, ale silná výpověď. | ||
| 25.02.2004 00:00 | K dílu: | Lens |
| :) No ale stejně je zajímavé, jak v člověku (a desekrát více v umělci) pracuje nevědomí, že? Jak se přitahují a propojují různé zdánlivě odtažité významy, jak duše, anž si toho vědomí je někdy vědomo, sjednocuje svým vhledem všechno... | ||
| 24.02.2004 00:00 | K dílu: | Lens |
| Je to takový postřeh...nevím. Až moc jasný, všední. Docela povedený je paradox "stojí za vygumování", to mě trklo do ucha. Možná by ten text nebyl až zase tak naivní, když bych se vrátil k tomu, co mluvčí textu popírá - že to není o šprce. Ale přece tady se otevírá docela drsná (silná) paralela s tím, že šprcka taky nějak "gumuje" děti, že? Hm, tak to by nebylo vůbec špatné:) Tj. pokud je to autorova intence, mluvčí textu to samozřejmě popírá, ale o to by to bylo zajímavější. - no, tak to je zas myšlenkový pochod, mám dát tip, když jsem to předtím poplival?:) Tak jo:) | ||
| 22.02.2004 00:00 | K dílu: M/M? | Lens |
| Jo, to je nějaká katolická notečka - volní jsme, ale svobodu neznáme, nebo tak. Ten rozdíl by jinak nikoho nenapadnul, protože je to totéž, ale katoličtí myslitelé si rádi hrají se slovíčky. | ||
| 21.02.2004 00:00 | K dílu: Oduševnělá | Lens |
| Líbí se mi to až po "já budu čekat", dál si nejsem tak jistý. Při prvním čtením mě trknul najednou změněný tón, už žádné celkem milé metafory jako v té "první" části, spíše trochu až příliš chtěná hra se slovíčky. Tip dám, jsem zvědavý, co řeknou ostatní. | ||
| 22.02.2004 00:00 | K dílu: | Lens |
| Je to taková generační výpověď - i když nevím koho, dneska už na mládí člověk nenatrefí. Asp. někdo má odvahu se vzbouřit a ne jen trapně kolaborovat. - co se týče textu, je to opravdu spíše do nějakého folkového protestsongu/balady (např. i Nohavicy) nebo rocku, ale první dvě sloky jsou básnické a to tak, že velmi. Právě tehdy, když autor nemluví otřepaně, ale nově či složitěji, mnohovýznamověji, jde o umění a literaturu. Myslím, že první dvě sloky prozrazují spolehlivě člověka, který se umí podívat originelním zrakem, tj. básníka. Pak to přechází do spíše průměrného nebo lehce nadprůměrného (díky tomu, o čem to mluví) písňového textu. | ||
| 22.02.2004 00:00 | K dílu: Dravec | Lens |
| Spousta otřepaných slov. spojení, násilně násilný tón. Docela dobré by bylo "Ano...krutosti." ale stojí to zde samo. | ||
| 22.02.2004 00:00 | K dílu: Hadi | Lens |
| S těmi hady to není dvakrát originelní metafora. | ||
| 21.02.2004 00:00 | K dílu: Kominík | Lens |
| Jestli je tento text napájen ústřední myšlenkou nebo spíš pověrou, že komínic nosí štěstí, tak proč to nenapsat nějak nově, než jen popsat své přání dotknout se osazeného chlapíka? Co je tu za (nerýmovanou) lyriku? Text plný klišovitých přirovnání a obrazů ("špetka jemného, hřejivého štěstí"; "panáček černý"). Co tu mám hledat? Jo, kdyby se to třeba jmenovalo tak, abych z toho poznal, proč ta ženská potřebuje aspoň trochu štěstí, možná by to byla i síla - např. kdyby tu bylo naznačeno nesmírně jemně a nepřímo, že potratila - to by se asi jinak četlo, možná by to byl doják s prominutím jak prase, až by to vnímavějším čtenářům došlo. Ale takhle je to jen holý popis nějakého iracionálního tuctového přáníčka. | ||
| 21.02.2004 00:00 | K dílu: Len ziadnu paniku | Lens |
| Neoriginelní, až klišovitá obraznost. Jak i já byl jednou kritizován - jsou tu prostě očekávatelné přívlastky, nic, co by trklo/polechtalo/zaujalo/donutilo k přemýšlení, co tím ten básník chtěl vlastně říct. | ||
| 21.02.2004 00:00 | K dílu: Nesmiem toľko rozmýšlať | Lens |
| Teď nevím, ale nějak matně si pamatuji, že myšlení naopak procvičuje mozek a udržuje jej do vysokého věku funkční. Navíc se mozek při stárnutí sice zmenšuje objemově, ale nějaký masivní úbytek buněk (počtu) je pověra. A protože tento text je postaven na určitém biologickém poznání a metafoře, tak by asi neměl tvrdit opak. Líbí se mi: "tak konam...povstanie", jenže na to nic nenavazuje, co by dalo čtenáři možnost si to nějak domyslet. I "malá smrtka" je docela dobré a dalo by se s tím něco udělat. Naopak se mi nezdá metafora s vypalováním CD, nezdá se mi příliš přesná, spíš jen velmi volná (jediný styčný bod: hmota přijímá data; ovšem způsob je naprosto jiný). No, možná.... možná je to tak krutá a přesná metafora, až si to odmítám připustit. Je fakt, že si lidi mozek vypalují např. u televize, stroboskopama na diskotéce atd. Hm, tak to by šlo.:) | ||
| 21.02.2004 00:00 | K dílu: možnosti | Lens |
| Tak to je dobré a logické vysvětlení a já osobně ho beru. Takhle mě to nenapadlo, je to komplikovanější, ale jak to teď vidím, i správnější. Kritický tón mi přijde zachován, akorát je nesen hlubokou úvahou, co nás vlastně může donutit poznat tyto věci(jestli to chápu), a to se mi líbí. | ||
| 21.02.2004 00:00 | K dílu: možnosti | Lens |
| Upřímně se přiznám, že v té druhé sloce se nechytám, nenapadá mě jak to vyložit. Zejména od "rozbít...vnímání". Ale jinak je to síla. Moment překvapení v první sloce je obrovský, je to jako úder z čistého nebe - myslím, že autor zvolil velmi dobrou strategii - právě proto, že to zpočátku až do posledního řádku sloky vypadá tak nevinně, tak naivně...a pak to přijde, jak facka, jak políček vší naivitě. To je silné. U druhé sloky vážně nevím - leda že by mluvčí textu nakonec odvolal svou kritičnost z první sloky, protože pokusy přece jen přinášejí poznání? To je ale hodně nelogické, takové kruté a cynické, když předtím byla ta kritika. | ||
| 21.02.2004 00:00 | K dílu: V propasti | Lens |
| První sloka by byla podařenou slokou písňového textu, nejspíš folkového nebo folkrokového - něco tak pro AG Flek. Je to vtipně napsané. Ta druhá sloka je strašná: ais by měla tvořit nějakou antitezi, čili něco jako popření nebo opak první sloky, tj. místo pesimismu aspoň záblesk naděje, před definitivní katastrofou, že. Ale je to moc obyčejně napsané a vyřešené. | ||
| 21.02.2004 00:00 | K dílu: | Lens |
| Je to popis zážitku z hudebního projevu nějaké zpěvačky? - no, první sloku bych ještě snesl, kdyby tvořila úvod k něčemu dalšímu, bohužel druhá sloka je prostě zabitá, je to doslova napsané, čili jako by komik řval do zaraženého publika: "To se teď smějeme, že? To je ale sradna, co? Panečkou, to je ale junda! Cha cha cha!" Třetí sloka se pokouší o nějaké metafory,ale zase: "nacházím krásu" - no jo, autor, ale co my, kdo to čteme a třeba neznáme tu Rusalku? Kde my tu krásu máme cítit? Z jeho textu, který je v podstatě informačního charakteru? Jak se autor pokusil vzbudit v nás to, co on sám cítil? Až na výjimku 3.sloky by tento text šel kldině přepsat jako recenze (tj. odslokovat) a nikdo by nepoznal, že jde o báseň. Je to jen nadšené vyznání. A ve 3.sloce to samo v bleděmodrém: popis autorových pocitů jako důvodů pro poděkování: ale kde on sám dokázal unést čtenáře ve fantazii, aby taky rozuměl tomu, co on sám cítil? Autor může mít v sobě citů krásy a fantazie atd. tuny, ale jestli to chce přenést na ostatní stejně citlivé lidstvo, musí to mít prostě literární formu. | ||
| 21.02.2004 00:00 | K dílu: Veronice | Lens |
| Extaticky?:) Jinak roztomilé. Zejména "i on se dívá", to se autoru povedlo, to je náznak něčeho, nad čím se dá hodně dlouho přemýšlet, zejména kvůli dalšímu kontextu. Je to nenápadné, ale docela síla. | ||
| 21.02.2004 00:00 | K dílu: | Lens |
| No tak není to úplně ztracené, cítím pokus o autentickou a originelní výpověď, ale na druhou stranu. Zaujala mě zejména první sloka, konkr. "Konečně...do děje." To je (asp. pro mě) docela dobře napsáno, pěkně to polechtá po uších. Jinak je to takové civilní veršování - no, mám to rád, ale přece jen by to možná chtělo méně klišé a frází, prostě nějaký nově viděný prvek. Dobrý nápad jsou jména míst, dává to představu města, snad jakési bloudění a kontrast proti "normálu". To by možná stačilo, než to psát ještě navíc explicitně. | ||
| 20.02.2004 00:00 | K dílu: Ateistická | Lens |
| Je to bojovná, asi gellnerovská báseň. Oceňuji samostatně grafické zpracování, i když kdyby tu nebyl obsah, tak samozřejmě by nemělo na mé hodnocení vliv. Mám dotaz: připadne mi, že ten příčný trám (jestli se to tak říká) se dá číst jako po sloupečcích, tak prostě zleva do prava po řádcích. A vytváří to dvojí čtení, přičemž to horizontální je ještě drsnější než to po sloupečku. "víru vám napoví...andělé bez křídel", "tlachání faráře...po dušách hladoví" - to dává smysl, ne? Resp. by to bylo ještě zajímavější:) Co se týče nějakých míst, která by mě zaujala svou novostí, prostě nějakým povedeným obrazem nebo výrazem, tak nevím. U tohoto manifestačně-buřičského typu básně to asi ani není příliš třeba, nevím. Dám tip. Ne že bych byl uchvácen, ale žánrově je to podle mně dosti povedené. | ||
| 22.02.2004 00:00 | K dílu: Krásná chvíle | Lens |
| Podle slov "ve mně dítě probudil" to spíš vypadá na homosexuálního pedofila:) No, mimo to, je tu spousta dobrých postřehů a životného výrazu, jen občas drsné klišé (růžové brýle? brrr). | ||
| 20.02.2004 00:00 | K dílu: Tři ženy | Lens |
| Nechci se hádat, jen podle mně básnička může být sice pocity vyprovokována, ale pak už nastupuje řemeslo a talent, aby určitým zformováním a zvládnutím jazyka tyto pocity případně další (pocity krásy, vznešenosti, záhadnosti atd.) autor ve čtenáři vyvolal. Kdyby měla být básnička jen text o pocitech, pak by se nelišila od uvzdychaného deníčku náctiletých. Ale možná se akorát nechápem. | ||
| 20.02.2004 00:00 | K dílu: Tři ženy | Lens |
| Jak můžeš respektovat můj názor, jestliže plácám nesmysly? Respektuješ nesmysly?:))))) | ||
| 20.02.2004 00:00 | K dílu: Tři ženy | Lens |
| Není to špatné. Spíše tradiční pohled na typy žen(skosti), ale rýmování je obstojné. Moc originelního zde nevidím, ale jako poetický text by se to hodilo nějakému romantickému zpěvákovi do krámu určitě. Když už autor tak ucházejícně rýmuje, ještě by se mohl pokusit o méně otřelý pohled na ženy buď explicitně (tj.neobyčejný názor obyčejnými slovy) nebo implicitně (neobyčejný názor plynoucí z originálních figur, hluboké metafory, symbolu apod.). | ||
| 20.02.2004 00:00 | K dílu: Přestup z 2. nástupiště | Lens |
| Ano, souhlasím se Sleeping Beauty, že se autorce podařilo velmi silně a živě vykreslit atmosféru - a přitom si text uchovává i symbolický, až filosofický nebo přímo duchovní:) přesah, že. Jediné, co se mi ne ani tak nelíbilo, ale spíš mě trochu trklo, je personifikace - obraz "ulička...strom z vůní". Nějak mi to nejde pod "fousy". Proč strom ve vagonu (signál: kupé), nevím. Připadne mi to tam neorganicky vložené, ale samozřejmě se mohu mýlit. Jinak se mi líbí autorčino vidění a dávám tip. | ||
| 20.02.2004 00:00 | K dílu: Recept na stochastický model | Lens |
| Tohle je moc hezký a hravý nonsens. Teda asp. pro mně?) Dávám tip. | ||
| 21.02.2004 00:00 | K dílu: | Lens |
| Aha. Tak to se omlouvám. Kategorii jsem přehlídnul. No tak potom je to dokonalé, a není nutno nic kritizovat. Skvělá novinařina, vysoce umělecky zpracovaná tak, že jsem si ji spletl s výbornou povídkou... | ||
| 20.02.2004 00:00 | K dílu: | Lens |
| Je to moc dobře napsané a nebýt toho zakončení, asi bych řekl, že autor je hotový spisovatel. Nejvíce se mi líbí jeho schopnost životného dialogu, opravdu jako by člověk stál těsně u těch lidí a slyšel je mluvit. Dále je dobře zvládnutá popisná zkratka (nevím, jestli to říkám správně, rozumím pod tím, že několika slovy umí vykreslit atmosféru něj. lokace, scény atd.). Jediné, co mi trochu vadí, je to zakončení - jako by do ztracena, bez pointy. O čem je tento příběh? Co si z něj má čtenář odnést? Během posledního dne v cizině se utopil kamarád. OK. Popis detailů, co třeba vyřídit, + popis krajových odlišností + hodnocení postojů úředníků, evropských(?) a arabských. Aby se z tohohle výtečně jazykově a formálně zvládnutého textu stalo něco víc, než jen hodně dobře umělecky ztvárněný deníkový zážitek (autora nebo z převzaté zkušenosti), měl by podle mně mít lepší zakončení. Takhle to vypadá jako výtečný (literární) popis drsného zážitku, ale co dál, co z toho? Kde je nějaké poselství? (btw: s Allenem na mně nechoďte, nesnáším ho:) | ||
| 20.02.2004 00:00 | K dílu: horská | Lens |
| Jako postřeh to beru, ale jinak souhlas s Krásnoočkem. | ||
| 20.02.2004 00:00 | K dílu: Úpěnlivý tenor | Lens |
| Tak forma si zde podává ruku s obsahem, je to úderný verš, občas trochu ujede počet slabik (...tvář/Lhář, 4/3). Spíš písňová forma, na druhé straně se přiznám bez mučení, že mi nedochází význam některých veršů (celá první sloka), zatímco u jiných mi to přijde, že nás má autor za 13leté bloňdaté slečny (poslední dvě sloky: ta předposlední celá, první tři řádky poslední). "Houslisto hraj" by nemuselo být špatné, kdyby to mělo na co originelního navazovat. Text je plný "gotických", hororových a romantických rekvizit, ale možná vinnou úsečnosti (údernosti) nejsou působivěji zapojené do autorovy obraznosti, ale prostě je na nás střílí jak z děla. Ovšem jak říkám: první sloka je možná myšlenkově tak silná, že je nad mé schopnosti ji pochopit. Osobně bych spíš napsal "obraz bez odrazu", tj. virtuální realita, která nemá v té skutečné základ (neodráží se od ní), ale samozřejmě pokud to dává smysl tak, jak je to psáno, autorovi, tak to je pak legitimní. Jen můj názor. | ||
| 20.02.2004 00:00 | K dílu: Sen | Lens |
| Zajímavý prolog: ono tady asi nejde o pesimismus, ale spíše, aby to byla zajímavá a netradiční básnička. Tohle je říkanka plná tradičních dívčích povzdechů, které už jsme četli nebo slyšeli asi milionkrát. Pokud to autorce pomůže, ať to klidně píše dál, konečně čtou to zde i chlapi, tak je asp. nějak potrestá:) | ||
| 20.02.2004 00:00 | K dílu: Srpen | Lens |
| Obecně chválím za schopnost jasně a přesvědčivě formulovat argumenty. Konkrétně s něčím souhlasím, s dalším s výhradami, ale to je asi věc spíše ideová než umělecká. První část, tj. o tom, jaké je kritérium opravdové upřímnosti, bych podepsal krví. Je to přesně tak a krásně to zde autor vyjádřil. Tohle by měli číst všichni politici, kněžouři, a vůbec veřejní činitelé. K dalšímu se vyjadřovat nechci, jedině snad, že ony příklady se stromem a automobilismem... no, zrovna jsem četl něco od Kellera ohledně automobilismu nebo o tom,jak to firmy myslí s eokologí vážně, tak si myslím své. Ale jak říkám, to už je věc ideová, ne úzce literární. Legitimní a literárně dobře napsaná úvaha. | ||
| 20.02.2004 00:00 | K dílu: Sny? | Lens |
| :) A mě se zrovna zdá ten pesimismus druhé sloky jako docela dobrá pointa a kontrast k první, nadějné sloce:) Ale můžu se mýlit, díky za reakce. | ||
| 20.02.2004 00:00 | K dílu: Sny? | Lens |
| Cos myslela tím "úderem"? Možná, že máš pravdu, nevím. Je ale pravda, že původně jsem mínil spíš takový tichý, pesimistický text. A ono na druhé straně to zmítání dusícího se by se pak s tím záměrem pralo... hm. | ||
| 20.02.2004 00:00 | K dílu: Sny? | Lens |
| Na tom něco je. Ten závěr je vážně přebytečný, protože už je v názvu. Díky. | ||
| 20.02.2004 00:00 | K dílu: Sny? | Lens |
| Díky moc za reakce - vy mě nějak šetříte, myšáci!:) Tak já to přepíšu a uvidím. Už mě taky napadlo, jestli na Písmáku není nějaká fkce Historie, tj. že by lidi viděli, jak autoři transformují své texty pod tíhou kritiky. | ||
| 20.02.2004 00:00 | K dílu: S vylúčením verejnosti | Lens |
| Líbí se mi "otvorenost len v skrytosti" a "peklo...tretí." Jinak spíše písňový text, tak asi pro Janu Kirchner. | ||
| 21.02.2004 00:00 | K dílu: doteky vzpomínek na čas | Lens |
| To už se stává, že kritika jde úplně jiným směrem:) | ||
| 20.02.2004 00:00 | K dílu: doteky vzpomínek na čas | Lens |
| Co má naznačit Prolog? Že když je bůh mrtev, musíme věřit aspoň v lidskou lásku? Nechytám se (tj. vztahuju to k hlavní části textu). 1.sloka: "Blízko...daleko." dobrý paradoxní postřeh. "jedinečná slova...navždy" - to autorka napsala tak podivuhodně, že je to na jedné straně úderné jako zvuk velikého zvonu, na druhé straně je to ale nesmírně nebásnické, skoro až klišovité. 2.sloka: No, tohle je trochu zklamání, obrázky tebe atd. to je barbínismus-nedvedismus prvního stupně, to tam autorka tahat nemusela. 3. "blízko...ztrácím" opět dobré. "co...dokořán" rozumím psrávně tak, že on schovává pod své zavřené oči, zatímco ona je má dokořán? No tak přinejmenším to donutí člověka se zamyslet, i když jinak opět určitý nádech klišovitosti. O tomhle faktu, že jeden z partnerů má nějaké nedobytné tajemství se zpívá a píše furt, maně mě napadá Bruce Springsteen. | ||
| 21.02.2004 00:00 | K dílu: Let holubice | Lens |
| Díky, to potěší:) | ||
| 19.02.2004 00:00 | K dílu: Let holubice | Lens |
| Přátelé (i nepřátelé:) díky za Vaše reakce, vážím si jich všech - zejména, kdykoliv říkáte proč se vám něco líbí/nelíbí. ROZERVANEC: vidíš, to mě nenapadlo. Mínil jsem (což není zas tak důležité, ale jsem prostě autor), že v nebi jsme jedno, po určité očistě ducha od toho, co nabral tady v téhle zvláštní dimenzi. Jinak poslední řádek jsem mínil tak, že Ďábel jako jeden princip může sice napodobovat Dobro, druhý princip, ale nemůže jej nikdy napodobit dokonale, protože mu v tom brání propast Nicoty mezi oběma principy. Samozřejmě, to je můj záměr, každý v tom může vidět leccos jiného. - jinak, pokud by mi někdo vyčetl, že to není báseň, ale theosofická úvaha, tak s ním asi z 80% souhlasím:) | ||
| 18.02.2004 00:00 | K dílu: Let holubice | Lens |
| Páni, to je ono! Já jsem ale vůl. Předvídatelné přívlastky. Ano, to je přesně ono. Díky, moc jsi mi pomohl. Ano, je to tím zabité, teď to vidím taky. A přitom to sám jiným podobně vytýkám. Docela ostuda. | ||
| 18.02.2004 00:00 | K dílu: Let holubice | Lens |
| To dobře vím:) Proto radši píšu kritiky:)))) Díky za reakci. | ||
| 18.02.2004 00:00 | K dílu: U Tebe... | Lens |
| No, není to zase tak úplně špatné, určitá poetičnost tu je, hezký verš (nebo spíše rým) je třeba "v tubičce...na dlani", ale jinak příliš upovídané a doslovné - např. to "o nás" na konci, na to bypřece měl přijít čtenář sám, tak jako tak je téma básně jasné z předchozích řádků, apod. Docela dobré je vršení protikladů a z nich plynoucích paradoxů, i když by to možná chtělo najít něco nového, protože proč to mám číst znovu... atd. | ||
| 18.02.2004 00:00 | K dílu: Neřvi, vzbudíš děti! | Lens |
| Mě to s těma -logama připadne jako filosofická úvaha. Ta myšlenka o žití s dětmi, které nejsou, je dobrá, ale chtělo by to zapracovat do textu jinak, ne tak polopatě. | ||
| 20.02.2004 00:00 | K dílu: Pět smyslů | Lens |
| Jo, já taky.:) | ||
| 18.02.2004 00:00 | K dílu: Pět smyslů | Lens |
| Jako vyznání prima, jako báseň už méně. Možná něco takového kdysi psali básníci starověku, případně za renesance, je to hezké, romantické, ale ničím nové. | ||
| 18.02.2004 00:00 | K dílu: Andělé | Lens |
| Tohle by se dobře zpívalo Honzovi Nedvědovi. Čili ani smrt nebere. | ||
| 18.02.2004 00:00 | K dílu: Dopis z výletu | Lens |
| Tak tohle je vážně síla:) Asi dobrý text pro nějakou tvrdě rockovou či punkovou nebo metalovou kapelu:) A ten Erik to korunuje:) | ||
| 18.02.2004 00:00 | K dílu: | Lens |
| To je vždycky tak podivné, že někdo dokáže napsat nějaký super verš jako třeba "možná, že den je bez jména", ale zbytek je taková ukňouraná barbínovská úvaha, ahjo. Myslím, že by stálo za to psát jinak než sto tisíc jiných dívek do deníčků. Talent máš, ale plnit texty klišé jako "střípky naděje", "srdce zmámené" nebo "šedá nostalgie", to je jako bys nasrala Máchovi na pomník. | ||
| 18.02.2004 00:00 | K dílu: | Lens |
| Podle mě to "svým rtům" je v pořádku. Jinak tohle je taky takový text, který, jak správně cítí autor (podle jeho zařazení), je spíše etická úvaha napsaná ve slokách než text otevírající ve čtenáři poetično. | ||
| 22.02.2004 00:00 | K dílu: Člověk bez srdce | Lens |
| Milé veršovánky, ale sám kliš. | ||
| 18.02.2004 00:00 | K dílu: Nespím | Lens |
| Tohle by byl docela prima písňový text, klidně i nějaké metalové skupiny. Jako báseň to nevidím, je to popis prostými slovy bez figur, možná až na závěrečný paradox "neusnu více...nemám plíce.". | ||
| 18.02.2004 00:00 | K dílu: Starý sokol | Lens |
| Říkanka, čili správně krátká. Zároveň zřejmě jakési poučení. | ||
| 18.02.2004 00:00 | K dílu: sexygestapo | Lens |
| Tak to je super. Nevím, jestli bych byl schopen něj. hlubší kritiky, ale je to fakt dobrý text. Taková psychologizující ich-forma, vnitřní monolog atd. Jinak, k obsahu se nevyjadřuji, ale forma výborná. | ||
| 18.02.2004 00:00 | K dílu: | Lens |
| Krásné. Co mě dostalo : "jsem jemně linkovaná na rubu (myšlenek)". Překrásně řečeno. Ty ostatní symboly nevím jestli chápu, jako dualistu mě zaujala zejména kotva a kříž:) Kotva jako pevnost proti vlnám bhavy atd. nebo možná popis mužského těla ukotveného v ženském nevím, každopádně nádherná báseň. | ||
| 18.02.2004 00:00 | K dílu: | Lens |
| Tohle je taková jakobybásnička. Žádný originelní obraz, obrat tu nevidím. Tohle je prostě skoro úplně na kost ohlodaný popis nějaké emoce. Zkamenělé srdce... to už jsem četl asi milionkrát. /tohle je jen názor, nenech se zviklat!:) / | ||
| 18.02.2004 00:00 | K dílu: Nirnaeth Arnoediad | Lens |
| Tohle by byl možná vhodný text nějaké písně (balady), ale jak báseň to nepociťuju. I na epiku je to neoriginelní. | ||
| 18.02.2004 00:00 | K dílu: ON a jeho probuzení | Lens |
| No tak tohle je vážně dobrá báseň, s menšími výhradami k něk. řádkům bych řekl, že zní jako opsaná z nějakého dobrého českého meziválečného básníka. Což je poklona. Moc se mi líbí zejména "Já včera...vínem", hezký protiklad (líbí se mi, i když možná by se dal najít i u jiných básníků), vždy na konci sloky, že? | ||
| 18.02.2004 00:00 | K dílu: Neznášam ťa | Lens |
| "Kráčame spolu! Nie vedla sebe!" je docela hloubka, i když nevím, jestli už to někoho nenapadlo, ale oceňuju, že Tebe. Jinak spíš písňový text. No jo, slovenčina, to je jazyk krásný už sám o sobě. | ||
| 18.02.2004 00:00 | K dílu: Fa-sol-dó | Lens |
| No to je překrásný! Naprosto geniální, Noe1! Tolik jazykové hravosti už jsem v básničce dlouho neviděl (i když na druhé straně básničky nečtu každý den). Moc pěkné, dávám tipa. | ||
| 20.02.2004 00:00 | K dílu: Balada o katovi | Lens |
| To je zajímavý výklad. Ale trochu pochybuju, že jde uplatnit zrovna tady. Respektive, poraď mi, co/kdo je ženou času? Napadlo mě leda - duše. Ale stejně nevím. Taková přílišná personifikace a antropomorfizace Času... nějak mi to do tohoto zpracování nesedí. | ||
| 18.02.2004 00:00 | K dílu: Balada o katovi | Lens |
| Jako balada to není zase tak špatné, ale teda dostalo mě to "proklála", vždyť se to tam nehodí počtem slabik. Samozřejmě, pokud je ta myšlenka o katovi, který už neměl sílu katit:) odněkud převzatá, tak se to dá udělat různě... i hrůzně...:) | ||
| 18.02.2004 00:00 | K dílu: podzimní lidová | Lens |
| Na to "nebe" bych čekal vzhledem k předchozí sloce ("dá") úplně jiný rým:) Jinak by to byla hezká lidová písnička jak stvořená pro nejnovější CD plné nemravných lidovek:) | ||
| 18.02.2004 00:00 | K dílu: Poslední přání | Lens |
| První sloka nic moc, zaujal mě ejména až verš "Moje láska....zabít", to není vůbec špatně řečeno. Jinak ale přepsané ("odslokované") by zbytek tohoto textu byl spíše smutným dopisem v próze, nevidím tu žádný obraz, ten milionkrát omletý klišovitý "konec tunelu" to nevytrhne. Sám problém (otázka možnosti přátelství mezi mužem a ženou) j dosti hluboký, ale chybí mi zde originelní forma zpracování. Docela dobré je, že spojení "poslední přání" je až na konci, čímž mění úplně smysl textu, láme jej z pouze pesimistického do tragického a beznadějného tónu, ale bohužel střed textu by měl být trochu osolen dvěma třemi silnými básnickými figurami (metafora, oxymoron, postupně rozvíjený symbol atp.), které by ale právě ten docela dobře napsaný konec "poslední přání" postavil do nového světla. | ||
| 20.02.2004 00:00 | K dílu: | Lens |
| Inspirováno skutečností, to je umění, ale ne psát skutečnost samu. Ten závěr je prostě příliš prostý, přímočarý. Takže jako báseň tento text překvapí jen jednou a náhle je vše jasné a čtenář se k tomu nejspíš už nevrátí. Můj humble antracit pohledu je ten, že by text měl být trohu záhadou furt, pokaždé, když jej čteš. Ale možná se v tomhle pletu, vážně je to jen intuice. | ||
| 18.02.2004 00:00 | K dílu: | Lens |
| Takže tahle báseň je formálně postavená na anafoře (doufám, že to moc nepletu) čili opakovaném slovu / frázi na začátku následující věty/sloky, s tím, že se vždycky něco má přidat, co to posune dál, až na konec přichází rozuzlení. To je zde podle mně docela primitivní, ale na druhé straně čtenář vůbec netuší až do posledního řádku před ním, o co jde, takže moment překvapení je tu docílen. Popisovat rozložení rýmů se mi nechce:) Myslím, že by to byl docela dobrý text pro nějaké rapery nebo něco tvrdšího v muzice. Jako básnička mi to přijde chudé na originelní vidění, v textu chybí něco, co by překvapilo - ovšem pozor, až na jednu výjimku - "úleva od blaha" - to je něco naprosto super, za to autora chválím do nebes, protože to má opravdu hloubku. Takže kromě tohoto paradoxu mi to přijde spíše jako vystřelované, aby se ta slova hodily do rýmů. Škoda, že člověk, který je schopen napsat "úleva od blaha" tam takových spojení nedal víc. | ||
| 24.02.2004 00:00 | K dílu: Hic Sunt Logia | Lens |
| Dík. No, nevím jestli vidoucí, prostě jsou to jen názory, někdy přesnější, jindy se taky pěkně seknu:) Např. nepochopím správně symboly nebo jsem si u jednoho výborného textu nepřečetl zařazení a vytýkal mu, že to není povídka, ale výborně umělecky napsaná reportáž, což taky byla:)))))) Od té doby pečlivě sleduji, do jaké kategorie co patří:) | ||
| 18.02.2004 00:00 | K dílu: Hic Sunt Logia | Lens |
| Název (a hl. myšlenka) skvělý, ale ta poslední sloka to nějak shazuje, a přitom to mohla být velice působivá a hluboká báseň. Možná i ty periskopy bych tam nerval, protože to působí neorganicky s tou duší a vůbec duševno-duchovnem, nevím. Jinak mě osobně LOGIA říkají asi tolik, že jde o Ježíšovy promluvy z Tomášova evangelia, což ale asi není autorova intence, že:) | ||
| 18.02.2004 00:00 | K dílu: | Lens |
| Tohle je roztomilý text. Je to takové civilní, etologicko-imagistické pojetí:))))) Připadne mi to jako zenová báseň poučená naukou o lidském sexuálním chování. Možná by to ale chtělo něčím nezvyklým podrýpnout, takhle je to sice roztomilé, ale jaksi doslovně jasné. | ||
| 18.02.2004 00:00 | K dílu: Jako žena a muž | Lens |
| Plno klišé. | ||
| 18.02.2004 00:00 | K dílu: Al-kakaj-dó | Lens |
| Jo, téhle jsem si minule nevšimnul, taky výborná:) | ||
| 18.02.2004 00:00 | K dílu: Vlajka bez znamení | Lens |
| Tohle asi není špatná báseň, ale prostě mě neoslovila. Připadne mi až přebásněná nebo chtěně poetická. Nevím. | ||
| 18.02.2004 00:00 | K dílu: Polnočné haiku | Lens |
| Na první počtení jsem to neuviděl. Na druhé jsem s nasr. jestli potřebuju kvůli rozumění slovník slovenčiny, kterou jinak považuju za nádherný a nejmilostnější jazyk. Na potřetí už jsem se ovládnul a přečetl si komentáře - a pak to přišlo. Naprosto úchvatný a přesný obraz - a přitom tak mytologický a tajemný! Loďka klouzající po listech - jako by po pevné zemi, nebo nad zemí! Není to boží? Díky. | ||
| 18.02.2004 00:00 | K dílu: Z lásky k veršům | Lens |
| Celkově by to mohlo být lepší. Začíná tak pěkně, tak zvláštně, až mysticky, ale pak to přejde do typického holčičího kňourání. Ovšem to "čaroději" to zase tochu vrací do umění, do autonomní sféry fantazie nebo prost jiného stavu vědomí, a zároveň to může být myšleno i metaforicky pro milého, že? To není špatné. Prostřední sloce něco malého chybí, je příliš "otřelá". Ta první je nejlepší, ta závěrečná tím dvojznačným slovem otevírá právě prostor fantazii, dceři nejistoty:) Uměl bych si představit nějakou vznešenou baladu nebo epos o fantasy bytostech, kde by to šeptala v duchu zamilovaná princezna. Celkově nesmírně okouzlující báseň, s těmi výhradami. Dávám tip. | ||
| 18.02.2004 00:00 | K dílu: Anděl | Lens |
| Ty první tři řádky bych ještě zkousl jako gnostickou nebo luciferskou úvahu, ale to "možná vílám na počest" mi přijde, že to tam prostě padlo rýmem, tak to tam autor picnul. Nepřijde mi to organické, tj. včleněné do zbytku textu. Vílám na počest, proč by anděl padal z nebe na zem vílám na počest - to je jak kdyby ministr udělal hlubokou poklonu před týmem uklizeček. | ||
| 18.02.2004 00:00 | K dílu: Mlhavá budoucnost | Lens |
| Tohle je opravdu "chaos", tj. až moc obtížené významy. Navíc mi to připadne, že autor využívá poměrně nenápadně tradiční rekvizity přírodní lyriky (kusy přírody, evokace př. zvuků apod.), do kterých implantuje jakési filosofické poselství, ale bez originelního nápadu. Taky jsou tu nějaká vyšinutí vazeb - např. auto....dopadne na blátivou cestu (jde o to listí, že?), "se mění zlým idejím" jsem taky nepochopil. - verš, který se mi líbí nejvíc, je "kolemjdoucí...zlatníkům" - bláto zřejmě přilepí na boty listy i s kapkami, ty se tak dostanou snad ke slunci nebo spíše k lampám... tohle se mi subjektivně vybavuje. -- špatné není ani "mlžný opar je jim k pomoci", zato se mi hrubě nelíbí ničíš...víly podzimu" - já nevím, co s těmi vílami všichni na Písmáku máte:) - jinak, ať si autor uvědomí, že ta báseň má v sobě moc dobrého a on hodně talentu vidět básnicky svět, proto mě taky vyprovokovala k této delší kritice - dávám jí tip, protože je tu velký příslib. | ||
| 20.02.2004 00:00 | K dílu: | Lens |
| Ten nápad (i když není asi zrovna originelni) by se dal originelně udělat - a byla by to silná báseň. | ||
| 18.02.2004 00:00 | K dílu: | Lens |
| Vznešená klišé. | ||