Písmák Kouzlo dvou
Uzavřená v krabičce bílých stěn,
do tmy svítím očima.
Z tajemné noci probouzí se den,
na novo duše ožívá.
24. 06. 2004
3
1
1071
Vázané verše
Jako led
Jak vzdálené, co blízké se zdálo,
jak laciné, co drahým se stalo.
Jak chladivé, co pod kůži hřálo,
jak falešné, přec požár rozpoutalo.
30. 03. 2004
0
0
1273
Vázané verše
Jsi můj déšť...
Jsi déšť, který procházeje mým údolím, zanechává za sebou rozechvělou touhu po kapkách rtů, colaskají mou hladinu těla.
Jsi déšť, jenž přichází děravou střechou samoty a hladí mé nedočkavé bytí svou svěží touhou a vášní.
Jsi déšť, co přijde a odchází.
Jen já si přeji tiše, ať pršet nikdy nepřestane.
26. 01. 2004
1
0
2024
Volné verše
Myšlenky srdce
Toužím usínat ve Tvém stínu,
s vůní vlasů po leknínu.
Vnořit tvář do Tvých zad,
slyšet jednou „ Mám Tě rád“
12. 12. 2003
8
0
2119
Vázané verše