Benetko : opět pozdravuji... (asi si někdy zajdeme na kafe... v Olomouci...?)

Benetka: díky - je to přesně tak... podobné vnímání světa...

Bezinka už sem nic nepřidá, protože ztratila heslo a vícekrát se pokoušela ho získat - marně...

Krása... jako jsem u Tebe zvyklá... a mám ráda - děkuji moc...

Vidis, Pat - od te doby jsem tu nebyla...

ale zato jsem byla ted v Brdech, Praze a na Kladne a vcera frcela do Jeseniků pres Hradec... takze projizdky skvrle. Co Ty?

Moc fajn se cetlo : skvela oddechovka

Mila Katarina... je to tak... a diky za krasne pripomenuti casu a toho, ze vse na svou cenu... ad “ nemen stare veci za nove”... vse, cim jsme zili je preci soucasti cesty- nas samotnych...! Diky.

Mila Pat, diky- rada Te nekde navstivim- ac treba jen virtualne ? Pisnem si tel do zpravy ? Pa. Inka

Goro, diky, nekdy to zpetne nectu... “m” je pryc...

Ztratila jsem heslo... tak sem vicemene nechodim... Dekuji, Pat, ze jsi se zastavila a nechala vzkaz... Potesil: jako vzdy :-)

Také gratuluji... je výborné mít odvahu, a rozhoupat se...:-)

Milá Robi, ach jak rozumím... I kameny beru tak, jako Ty... Mám pocit, že se takto.... třeba tady.... setkávají lidé s jistou podobností.... Vytváří skupiny, aniž nad tím musí přemýšlet... Proč... Prostě si musíme přiznat, že existuje něco v nás.... co ví více, než mi s použitím rozumu a převodem do myšlenek.... A to mě fascinuje.... to je krásné... Tak přeji krásné dny jara !...T*

Víš, schválně jsem zkusila dnes po letech začátek a konec... Tvůj postoj, náboj, vidění všeho... nemění se.... Já myslela, že bolest a smutek... jako hlavní téma... ne záměrné.... ale přesto.... pomine.... a teď vidím, že možná právě v této poloze je největší hloubka.... Proč mi to nedošlo dřív ?... Takže T* a jdu zase jinam...

co vůbec ještě dovedeme času dát... a zapomenout,co nám bere, vždyť my jsme si ho vytvořili.... Proč ? Asi jako míru... odměrku pro činy... a zatím často jen škrtáme "bylo"...Jinak dnes bloudím známými místy... a virtuálně potkávám známé lidi... a mooooooc pozdravuji do dne !!!...t*

Janička-Vesuvanka : děkuji velice opožděně za Tvou milou návštěvu :-)(už sem chodím  jen výjimečně...)

Guy: tak jsem akorát nahlédla.... a rovnou Tě moc a moc pozdravuji do zatím právě studeného - ale stejně skvělého - Jara :-)

Norsko : díky, milý seveřane, že jsi mi věnoval pár slůvek... Sýkorky jsou prima i jen na pozorování... A navíc je bezpečně poznám :-)

Danny, Nostalgia:jsem ráda, že jsem to sem nedala zbytečně, díky za přečtení... :-)

Díky za zastavení, vtipný Kočkodane :-)

Gabi... tak to se máme :-)

děkuji moooc, že jste tu byli

zdravím v novém roce... :-)   Vždy jsem psala převahu šuplíkovek... tak nějak to je věc impulzu... dát sem něco. Že bych se polepšila ? Ono i tady záleží na tom, kolik lidí Tě vnímá.... a já už jsem jako několik sezon přeschlá tráva... :-)

ó děkuji :-)   ... těmto pididěťátkům už bude 12 a jsou to fakt stečny...

Roztomilý příběh.... určitě děti potěší... mám pro ně  ráda takovouto klasiku

dobrá momentka.... :-)

Příběh ze života... dobře napsaný... ale hlavně se mi líbí ono skvěle vymyšlené řešení situace Radimových vánoc. Když člověk něco takového dokáže, má oprávněně dobrý pocit. Každá pomoc v nouzi se cení.... 

Napsal jsi to moooc hezky... Krásně se četlo a listovalo rokem zpět.... Tak ať dál plyne čas po cestičkách, které dávají smysl a dovolí stíhat i bez osobních krutostí to, co budeme mít v plánu :-) Přeji krásný rok !

Milé počtení... tak doufám, že stesky slehly a nešlehly.... a přeji, ať to tak je po celý tento rok... a nejen :-)

dnes čtu znovu, je to tak krásně napsáno.... ale další t* už dát nemohu :-)

Povídka je mě vtáhla do děje a pocitově jsem musela "řešit" též... Je to bolavé a vím, že ač rozhodnutí padne, vlastně ten příběh v paměti toho, kdo jej režíruje, nekončí.... Napsáno je to krásně. Už proto,že to tak bere za srdce.

umíš to se slovy.... krásné....***

ten konec !!!  tohle mě na životě nejvíc bolí.... záměny a smíření...

...ač těžko  říci, možná se jen pletu... a pletu si na sebe bič....