Občas se procházím
koncem zimy jsem člověkem města zavřená za mříží z trolejí zarostlá do rukavic pozoruju jak se všichni pohybují v předem vyježděných kolejích pozoruju sluneční paprsky a odvracím hlavu od sněhů (znáte přece konec zimy, ne. ) těším se až přijde jaro a taky na martina na obojí chtěla bych předplatné zatím čekám za okny a někdy
někdy se jen tak procházím
26. 02. 2004
4
0
555
Volné verše