Rudá

Ležela na posteli a zírala do bílého stropu. Bylo jí smutno a přitom nádherně. Myslela na pudlíka, kterého by si přála k narozeninám, na čokoládový dort po kterém máte v ústech příjemnější chuť, než po kdejakém polibku, na svou rodinu. Na taťku, na bratříčka, na mamku.