Vlčí rapsodie
Vytí vlků stále sílí, dnes bude noc posvícení.
Přijde konfrontace síly, bojové je zanícení.
Okovy si strhnem, do vesnic jen, kořist čeká.
Na lidi se vrhnem, země bude bez člověka.
Temnota je děsivá
Tma pokryla celý kraj,
kořist láká k pozření.
Když máš křídla tak si hraj,
lidé tohle nezmění.
Bolest bez závoje
Bolest se pozná až když tě navštíví,
před tvými dveřmi se holka odvšiví.
Sundá si závojík a taky paruku,
útok je na tvrdo sápe se po krku.
Nepatrná hodnota
Nepatrná hodnota,
opatrná prostota.
Nevěřící koláček,
pomstychtivý obláček.
Přeměna ctnosti na teplo
Hlavním hrdinou tohoto příběhu je kostelník Nepokradeš Pokorný, který je zničený svým nenaplněným životem a hodlá opustit tento bídný svět a přijít do věčného nebeského království, kde by žil v míru a pokoji a válel si šunky.
To se mu však nepovede, protože ho při čekání na tu s kosou vyruší epileptický záchvat jeho lesbické kočky Irmy. Ta při honění lelků spolkne vlastní jazyk. Kostelník se jí snaží pomoci a povzbudit tím, že jí k pelíšku pouští modro-fialové myšky.
Vlhko a hudba
Ve vzduchu navlhlém je cítit plíseň,
od moře zavání sem slaná píseň.
Kdo to jen může být kdo si tak zpívá,
bude to bernardýn a nebo slíva.
Navádět a nenávidět
Nebudem to rozvádět
letadlo chce navádět.
Dva kapři opilí v moři se topí
mistička na salát pardála krotí.
Jaká nesou vejce varani?
Jaká nesou vejce varani.
Od sýra sem zápach zavání.
Dva nedorostlí šimpanzi pasou puklice.
Chlapci neletěla tady slepice.