Synchronie spáčů
V noci
v dehtu bez galaxií
počítám tvůj dech
vlisovaná do tvého těla
Nárazy noci
Dva dny nespím
a třetí noc
na cucky roztrhanou
únavou pobledlého dne
Propadliště
Půlměsíc nádražní lampy
na mne mrká
za vlakem všude a nikam
koleje jsou zrcadlem hvězd
Modlitba pro kněze
To zrcadlo
ponese obrazy
našich hříchů navždy
Tvé objetí
Mistr popravčí
Tvé oči ve tmě
těkají rytmem mého dechu
plní ti plíce
vzpínáš se
Tak si říkám
Tak si říkám
co bude nejhorší
jestli ten zubní kartáček
zevlující u mě v hrníčku
Noc
prošitý každou myšlenkou
čekáš
v koutku mých nejhorších obav
má pýcha
Vizitka
Asi Tvé oči
jen pár přímých pohledů
si propálilo cestu
jako dva lampióny v trávě
Faustus
Utopená
v čaji o páté
ztracená v přikrývkách
prolezlá větrem
Končíš a začínám
Nevím kde začínáš
a já končím
červenáš se
v mém krevním oběhu
Hlad
Někdy mi chybíš tak
že se nemůžu nadechnout
krev místo kyslíku
váže vzpomínky na Tebe
Rádiová stanice
rádiová stanice mého srdce
se snaží naladit Tvůj tep
jako tulák s uchem na kolejích
pozorně poslouchám
Řeka
Jako bych tě znala
už dávno
možná že všechno
je vážně jenom řeka
Korálky
Tvé prsty
propíchané
slunečními paprsky
jako korálky
Pokoj
Můj polštář
spolykal Tvou vůni
ještě že na kus látky
se nežárlí
Chirurg
Rozťekané okamžiky
tisíců slov
bijí o oční víčka
nezachytím ani jediné.
Zrození zapisovatele
Ve chvíli
kdy Tvá tvář zastudila
a odmítla
jarní nezkušenost
Bestie
Nech ji spát
našlapuj na špičky
nenech růžové polštářky
prstů, které miluji
Chvíle šílenství
Rodím slova touhy
počatá
hluboko v hrdle
ruce se mi třesou
Vytrvám
Čaj po ránu
má Tvou chuť
a horkost Tvých dlaní.
Štěrk pod očima
Analfabet
Jsi pro mne
neznámým písmenem abecedy
tvrdým C
možná trojitým V
Vězeň
Obloha
zbičovaná tahy letadel
líně krvácí
do špinavých závějí
Stigma
Má čistota
se už dávno
proměnila ve špínu
kterou každé ráno
Rýha
Plivnutí času
drobek měsíce
neviditelná kulička tmy
drsné pohlazení zábradlí
Inaugurace do věčnosti
Královny nepláčou
vím to
zaváhaní je sesadí z trůnu
v noci bdí
Cesta do nitra Země
Na cestě za Tebou
vtisknu svou siluetu
do posledního paprsku
který rozřízne
Červená mašle
Jestli žiju lží
nech mě
zadusit se pravdou
Jestli žiju pro slunce
Nultý poledník
S hlavou na polštáři
a rukou
podél rovnoběžek
čekáš
Vládce země Nikoho
Jsi
pohanským bohem
v mém
světě bez pokory.
Neupusť mě
Zajatcem Tvé dlaně
se člověk stane
tak lehce.
Sebral jsi mě
All inclusive
Jsem citlivá.
Empatie je to slovo.
V létě
zpocený touhou po zimě
Přesýpací hodiny
V průvanu včerejška
jsi odfouknul
pokračování.
VTvém pohledu plane to
Tramvajová
Olizuješ mi tvář
jsi jazykem dnešního dne
plného kaluží
šedých stolů
Úprk
Zalezu před ním do okapu
a nechám se vymýt až na jaře.
Vpiju se do země
a zima mě uvězní
Kapitulace
Přestanu si hrát
panenky leží v koutě
nepohnutě
vzpínají
Blues
Víno
ve sklenici od hořčice
ticho okolní krásy
strká prsty do uší
Změna
Žena a dítě
vytekly v slzách
prvních
a posledních trápení.
Nádraží
Co se změnilo.
Život spěchá
svět zakopává
o vlastní fušerskou práci
Zpomalení
Líná tíha dne
mě hladí po paži
položím hlavu na její rameno
unaveně
Letět
Vzduchem letí vzkazy
motýlích milenců
a já jen tiše
hlavu skláním.
Kámen neuhodíš
Roztrhaná na kusy
a poházená okolo naší postele
si nestěžuji na včerejšek.
Kus mého těla
Časová dálnice
Ať jste kdekoliv, na chvíli se zastavte a bez hnutí sledujte a poslouchejte. Co vidíte. Co slyšíte. Všechno se hýbe, všechno šumí, všechno někam chvátá, každý má nějaký cíl…
A vy jste na chvíli zté živé dálnice vypadli.
Inkvizitor
Sedím a hoduji
na mršině zítřka
protože všechno
co dávalo smysl
Místo uvnitř
Rána tam
měla někdy příchuť
čerstvých jahod a mléka.
Slunce podrželo okenice
Smrt hlupáka
Lepkavá tíha
toho pocitu
mění sterilní zdi
ve španělské boty
Zase jedno ráno
Neexistuje nic
co by mě probudilo
do nového dne.
Budík se uraženě stáhne do sebe
Vakuum
Prázdný prostor
cítíte.
Prázdno, které žijeme,
které míjíme,
Dech
Byl jsi pro mě vzduch,
takže teď,
když už tady nejsi,
zbývá posledních pár nádechů.
Pódium
Loutky na pódiu života,
tančíme na hudbu bez melodie,
křepčíme vsouboru,
přesto nás jímá samota,
Nevím
Nevím, kdo jsem
a nevím kam mířím.
Vězeň své bolestné touhy.
Nedomrlý plod dospělosti.
Vlaková seance
Tlukot srdcí
rozemletý do
tisíce tónů
prchajícího času
Transplantace
Natahuješ ruce do tmy
a tam, kde bylo zábradlí
je jen nicota
která proklouzává mezi prsty
Okamžik
Zdá se,
že život, který má začít
právě končí.
Jako sluncemučené za obzorem,
Uvítací ceremonie
Uvítací ceremonie
Mléčný úsvit
probouzí zmrákot
a měsíc pláče krvavé slzy
Nedívej se
Nedívej se do mě,
nic neuvidíš.
To co tam bylo
už není
Poznání
Hledím na nebe
a mraky se valí
oblohou
mé myšlenky nemohou