Písmák HADÍ SEN
Mít dva životy,
žil bych prvním tebe,
druhým bych se stal hadem.
Jeho jazykem bych pak pojed,
Smrt dobra
Na začátku to byla souhra,
potom přišla zlá dohra.
Jediné co nezešidí,
je vůně kůže z probuzení.
Osud
Minulost zná jen nemnohý,
je ukryta ve stránkách papiru i kamení.
Přítomnost ta odhalí se ti před očima,
trvá jen chvíli, než stane se minulostí života.
Halagana
Stojím na prahu dne. Slyším písně, tam vně. Ptám se přítele co to znamená, odpoví že zemřela jedna moudrá rasa. Ptám se jej, která to je, odpovídá, že ta, která odsoudila bratry, zahubila setry a pobila rodiče, jen proto že se cítili velice, velice, halagana.
Jsem zlo
A den se rospustil ve slunci,
stejně jak ten, kterému žít už nesluší.
Jsem temnotou a hadím syčením.
Stajně jak život dohodou a mučením.
Dívej se jinam
Lhostejnost lidí přerostla již míru,
veškeré snažení je jim jen k smíchu.
Doufání v pomoc je jen sněním,
odvaha navždy mizí v zapomnění.
Co si myslíš?
Že sedím a hledím na tě,
neznamená že mám chutě.
Jen blbě hledím do blba,
tys nikdy srdce neměla.
Je
Je na světě spravedlnost, zeptám se tě za sto let, až zapomeneš osamělost, skočím si k smrti přivonět.
Nenabízej úplatu, nenabízej srdce, jen jedno mi nabídni, osamělé ruce.
Netoužím po lásce, ani po hledání. Jen toužím po dohodě, za kterou se neplatí.