Písmák | 05.05.2004 00:00 | K dílu: Měsíc před maturitou | baxillatex |
| připisuju svůj názor - z matury jsem měla od začátku strach, teď když mě to čeká, tak se na to těším, myslím, že to bude největší sranda za celou dobu na gymplu. jen ten rozchod s některýma lidma, škoda.. | ||
| 01.04.2004 00:00 | K dílu: Útěky | baxillatex |
| Vrátit něco neopakovatelného končí většinou zklamáním...Vzpomněla jsem si teď na stav, který mám už tak poslední tři, možná čtyři týdny. Tak tedy pěkně od začatku. Vždycky jsem si psala svoje myšlenky, postřehy, kreslila si atd. po všech možných papírcích, sešitech, ubrouscích... Tak před půl rokem jsem si řekla-tak, je čas všechno sesbírat, vytrhat ze sešitů a dát to pěkně na jedno místečko-a něco jako "tajná" skříňka se opravdu zrodilo. Byla jsem na to dost pyšná, cítila jsem, že ty moje myšlenky opravdu "existují", že se mám vždy k čemu vrátit. Taky jsem si slíbila, že i nadále do té krabičky budu přispívat, ale nebudu ji otvírat. Jen "...v den opravdu významný..." Před čtyřmi týdny jsem si začala dělat ve všem ooobrovskou očistu. Ve všem, i v těch papírcích. Pár jsem si jich přečetla a pak je šla spálit, popel z nich jsem vyhodila do popelnice. Byl to útěk? V určitém slova smyslu určitě, ale já to cítila jako velkou úlevu. Nebyl to pro mě zas tak lehký krok(jak by se mohlo zdát). Občas je potřeba si říct: teď udělám tu tlustou (proč se říká černou?) čáru. Nikdy ji ale neuděláš dokonalou- myslím tím, že člověk na to prostě není dělaný, má pamět, tý se nezbavíš. To, co si máš pamatovat, si prostě z hlavy nevysypeš a nespálíš. Ale aspoň pro ten pocit, že jdeš dál, že není dobrý vázat se na minulost, jen si s sebou nést to krásný, poučný, opravdu potřebný. Není toho moc, člověk by si měl umět vybírat jen to nejdůležitější. A místa, která ve mně něco evokují? Tak o tom bych mohla psát a psát a psát, ale bylo by to zbytečné. Víš proč? Došla jsem k názoru, že jeden způsob, jak se dělí lidé je tenhle:1)jsou lidé, kteří mají co říct(ale dost často mlčí) a 2) jsou lidé, kteří nemají co říct, ale stejně mluví...Zastavit se, mlčet a přemýšlet, udělat si očistu, i přesto, že v tomhle období se bude člověk ostatním jevit jako největší introvert, podivín, tichý blázen, ztrátí pár "kamarádů". Udělá si jasno...ve spoustě věcí. Teď už budu zas mlčet. (je to moje první kritika po čtyřech týdnech mlčení, čtení a pozorování, tak sorry za tu obsáhlost) | ||
| 15.03.2004 00:00 | K dílu: Tenkrát to byla moje věc | baxillatex |
| já,něco ti řeknu-vrátit něco neopakovatelného končí většinou zklamáním.už tolikrát jsem chtěla,aby se opakovaly ty nejkrásnější chvíle mýho života,ale čím víc jsem se o to snažila,tím víc jsem se vzdalovala od reality.největší sranda je,že právě z oné reality se za čas pro tebe můžou opět stát ony neopakovatelné chvíle naprosté krásy...zkus pokračovat,ne se někam vracet.víš,brát si ponaučení. | ||
| 10.03.2004 00:00 | K dílu: Vražedná touha | baxillatex |
| Souvětí: "Budu poslední, kdo spatří rozbouřené moře,..." bych nějak rozdělila, působí hodně chaoticky, člověk se v tom ztratí.Jak popisuješ ten obrázek, tak by možná bylo dobrý zmínit hned na začátku, že je noc-když se to dozvíš až na konci,tak je to podle mě moc pozdě-změní to náhled,který si člověk vytvořil(což je možná dobře,nevím). Obsah a myšlenka?Pěkný, moc pěkný! | ||
| 10.03.2004 00:00 | K dílu: 18 | baxillatex |
| Připadá mi to hodně strohý,na úvahu. Zbytečně moc otázek a málo zamyšlení.Navíc-většina z těch otázek ve mně nevyvolala nějaké přemýšlení. spíš odpoveď ano/ne. dobrý pokus,ale myslím,že tohle téma by se dalo možná zpracovat líp. | ||
| 10.03.2004 00:00 | K dílu: O osudu s Paulem Coelhem | baxillatex |
| Já zase doporučuji přečíst si další knížky od Coelha. V Alchymistovi je hodně dobrých myšlenek,v Poutníkovi nové možnosti,v U řeky Piedra jsem usedla a plakala je poutavý příběh. Alchymista stačí,myslím,že se ti bude zamlouvat(pokud jsi ho už nečetla) | ||